Gülova sobotní návštěva na kvalifikačnímu utkání pro mistrovství světa, které navštíví se svým arménským protějškem Seržem Sarkisjanem, bude mít opravdu historický punc.
Hranice mezi oběma sousedními státy jsou totiž zavřené a od roku 1991 mezi nimi neexistují žádné diplomatické styky.
Historie vztahu těchto zemí má hned několik bolestivých míst. To první má kořeny v počátku devadesátých let. Arménie tehdy v krvavém konfliktu ovládla spornou oblast Náhorní Karabach, která se tak vymanila z kontroly tureckého spojence Ázerbájdžánu.
Arménie a Ázerbájdžán jsou kvůli sporu o hornaté území formálně stále ve válečném stavu a Turecko tehdy na protest přerušilo s Arménií jakékoliv styky.
Citlivé téma
Druhý spor je daleko citlivější. Arménie totiž obviňuje Turecko ze spáchání genocidy na arménské menšině během první světové války.
Tehdy turečtí vojáci povraždili údajně až 1,5 milionu etnických Arménů. Turci obvinění z genocidy důrazně popírají a tvrdí, že tehdejší násilnosti si vyžádaly oběti na obou stranách.
Jiného názoru jsou ale některé státy a mezinárodní organizace. Masakr Arménů dosud jako genocidu uznalo 21 zemí a v roce 1985 i OSN.
. PŘEČTĚTE SI |
Návštěva budí emoce
Prezident Gül by na svízelnou historii rád zapomněl. Na svých internetových stránkách uvedl, že by jeho cesta mohla pomoci porozumění obou zemí a navodit přátelštější klima v regionu.
Plánovaná návštěva ale v Turecku probudila velkou debatu. Nacionalisté Güla rovnou označili za nepřítele státu. Hlavní opoziční strana ho zase obvinila z odklonu od oficiální zahraniční politiky státu.
. TURECKÁ GENOCIDA- K vyhnání arménské menšiny z Otomanské říše došlo v letech 1915 až 1917. Arméni umírali po cestě hladem a na nemoci, jiní byli povražděni. - Masakr, při němž zahynulo v Turecku až 1,5 milionu Arménů, uznalo jako genocidu 21 států včetně Belgie, Kanady, Řecka, Francie, Ruska, Polska, Švédska, Švýcarska nebo Slovenska. |