Shoda je výsledkem tajných jednání mezi diplomaty obou států, která probíhají pod dohledem Švýcarska.
Detaily takzvané cestovní mapy, jejíž vypracování oznámilo turecké ministerstvo zahraničí, zatím nejsou známy. Spekuluje se, že dokument obsahuje mimo jiné záměr znovu otevřít hraniční přechody mezi oběma státy.
Podle britského deníku The Guardian se navíc už minulý týden podél arménské silnice vedoucí k společné hranici objevily hromady se stavebním kamením.
Domluva mezi arménskými a tureckými diplomaty podle všeho neříká, jak vyřešit nejzásadnější problém vzájemných vztahů – otázku vyvraždění statisíců Arménů během první světové války.
Arménie tvrdí, že Turci za války zabili kolem 1,5 milionu lidí. Turci tyto údaje odmítají a počet obětí o dhadují "jen" na půl milionu. Odmítají také, že by se jejich armáda dopustila genocidy, jak tvrdí Arméni. Jejich stanovisko však podpořila Francie, Spojené státy a řada dalších zemí.
Ázerbájdžán: Dohoda je proti našim zájmům
Sbližován mezi Ankarou a Jerevanem znepokojilo sousední Ázerbájdžán. "Otevření arménsko-turecké hranice by mohlo zvýšit napětí v¬oblasti," vzkázal včera mluvčí tamního ministra zahraničních věcí.
Vláda v Baku požaduje, aby takovému kroku v každém případě předcházelo vyřešení budoucnosti regionu Náhorní Karabach.
Ten se sice úředně nachází na území Ázerbájdžánu, od počátku devadesátých let jej kontrolují arménští separatisté, kteří zde dokonce vyhlásili suverénní stát.
Právě konflikt o Náhorní Karabach přitom v roce 1993 vedl k uzavření turecko-arménské hranice. K tomu se Ankara odhodlala a ve sporu mezi svými dvěma sousedy tak podpořila etnicky příbuzný Ázerbájdžán.
