Islámský stát by vytvořením nárazníkové zóny přišel o důležité zásobovací trasy a do zóny by se prý mohli uchýlit i někteří syrští uprchlíci z táborů v Turecku. Zónu mají podle dohody mezi Washingtonem a Ankarou zajistit americká letadla, jimž Turecko poskytlo základnu v jihotureckém Incirliku. Nemělo by ale jít o bezletovou zónu, o jejíž vznik Turecko dlouhodobě usiluje.
Turecký premiér Ahmet Davutoglu zdůraznil, že Ankara ani Washington nehodlají poslat do Sýrie pozemní vojska. Kontrolu nad pásmem podél turecké hranice by měla podle něj převzít umírněná syrská opozice.
Pokud se Spojené státy a Turecko domluví na vytvoření nárazníkové zóny na severu Sýrie, znamenalo by to výrazně větší rozsah americké letecké kampaně proti pozicím islamistů v zemi rozvrácené občanskou válkou. Na druhou stranu by tato dohoda mohla zkomplikovat dosavadní spolupráci mezi západními mocnostmi a Kurdy, kteří jsou jako jedni z mála v boji proti radikálům úspěšní, uvedla BBC.
Část severní Sýrie ovládají kurdské milice, které jsou rozhodně proti jakékoli turecké intervenci. V pondělí kurdští bojovníci z jednotek YPG oznámili, že byli napadeni Turky západně od města Kobani (více zde).
Turci ale později odmítli, že by Kurdy v Sýrii napadli. Ti prý zůstávají „mimo působnost současného vojenského úsilí“. Nejmenovaný turecký úředník americkému deníku Washington Post řekl, že nedávné vojenské operace slouží k „neutralizování bezprostředního bezpečnostního ohrožení Turecka“. Turci v posledních dnech zasáhli v Sýrii proti islamistům a v Iráku proti bojovníkům Strany kurdských pracujících (PKK).
Turecko svolalo na úterý summit členských zemí NATO, kde se bude probírat další postup (více čtěte zde). Britský premiér David Cameron vyzval Ankaru, aby se soustředila na boj proti Islámskému státu a nebojovala proti Kurdům.
