Mimořádně silný výbuch tělesa, o jehož původu se vědci zatím neshodli, zazněl 30. června 1908 ráno po sedmé hodině. Naštěstí těleso dopadlo nad prakticky neobydlenou částí tajgy v sibiřské Krasnojarské oblasti. Příčina obrovské detonace se nejčastěji připisuje pádu meteoritu a jeho výbuchu ve výšce asi pět až deset kilometrů nad zemským povrchem.
Exploze vyvrátila a polámala šedesát milionů stromů na ploše více než dvou tisíc čtverečních kilometrů. Asijské seismické stanice ji zaznamenaly jako zemětřesení o síle pět stupňů Richterovy stupnice a tlakovou vlnu, která zeměkouli obletěla dvakrát, detekovaly barometry po celém světě.
Ještě několik následujících nocí po detonaci byla prý noční obloha v Evropě neobvykle světlá a jevy podobné polární záři mohli lidé spatřit i ve střední Evropě.
. CO BY SE STALO, KDYBY STEJNĚ VELKÝ METEORIT ZASÁHL STŘEDNÍ ČECHY? |
Nejistota o původu i velikosti tělesa trvá celé století
Co vlastně nad Sibiří před sto lety explodovalo, není dodnes zcela objasněno. Vědci se domnívají, že to byla planetka nebo kometa. Dosud se však nenašel jediný kus meteoritu a pravděpodobně ani kráter.
Loni sice skupina italských geologů publikovala článek, ve kterém tvrdili, že dlouho hledaný kráter nalezli, ale jejich hypotéza zatím nebyla potvrzena. Tímto kráterem má být zhruba třísetmetrové jezero Čeko vzdálené asi osm kilometrů od epicentra výbuchu.
Zastánci meteoritu mají jasno. Tvrdí, že nad Sibiří přeletěl chondrit, kamenný meteorit s křehčí strukturou, a proto se z něj - na rozdíl například od meteoritů, které jsou z železa a niklu - nenašly trosky ani kráter.
Síla tisícovky hirošimských bomb
Jistota ale nepanuje ani u velikosti tělesa, které nad tajgou explodovalo. Dle rozsahu škod vědci nejčastěji předpokládali, že meteorit měřil v průměru asi padesát metrů a sílu jeho exploze odhadovali na deset až dvacet megatun TNT.
Šlo o tisíckrát větší sílu, než měla hirošimská atomová bomba. Dle simulací, které loni vytvořil americký fyzik Mark Boslough, mohl ale takovou zkázu způsobit meteorit o průměru asi jen třicet metrů.
Tato hypotéza je značně znepokojující, neboť naznačuje, že zkázu tak obrovských rozměrů mohou způsobit i poměrně malá tělesa, kterých je ve sluneční soustavě obrovské množství, a vědci je navíc nedokážou včas zpozorovat.
Někteří vědci přicházejí i s exotičtějšími hypotézami. Jsou přesvědčeni, že výbuch způsobil přírodní plyn, miniaturní černá díra, kus antihmoty nebo kulový blesk. Záhadologové nevylučují havárii kosmické lodi nebo laserový paprsek ze souhvězdí Labutě.
