Poslední úsek tunelu začala obří vrtná souprava hloubit v noci z pátku na sobotu. Záchranáři nakonec ražbu dokončili o něco dřív než se předpokládalo.
Zpráva vyvolala mezi příbuznými horníků nadšení a slzy. Lidé podle agentur mávali chilskými vlajkami, zvonily zvony, radovali se také záchranáři.
Vyhráno ale ještě není.
Výstup horníků na povrch se kvůli možnému sesuvu horniny může stát životu nebezpečným. Záchranářské týmy proto nyní řeší, zda horníky vytahovat nezajištěnou horninou, nebo tunel vyztužit ocelí. "Výztuž by zabránila padání kamenů do záchranné kapsule, ale v případě většího zhroucení horniny by ani ona horníky nezachránila a mohl by přijít katastrofální nezdar," řekl ministr hornictví Laurence Osborne.
Pokud odborníci po prozkoumání tunelu pomocí televizních kamer usoudí, že jeho stěny jsou dost hladké a pevné, aby se jím mohla kapsule pohybovat bez větších problémů, chtějí záchranáři začít horníky vytahovat už v úterý.
O stejném dni hovořil už v pátek chilský ministr zdravotnictví Jaime Maňalich. Osborne podle agentury AFP odhaduje začátek této akce na tři až osm dní.
I tak se horníci na povrch dostanou mnohem dřív než se předpokládalo. Původně se s jejich záchranou počítalo až kolem Vánoc.
Pětašedesát dní pod zemí
Tunel, kterým se muži dostanou ven, má průměr asi 66 centimetrů. Na povrch je vyveze speciální kabina. Vytahování kabiny s horníkem vyvrtanou šachtou bude poměrně pomalé, aby zařízení nepoškodilo stěny vrtu.
Muži jsou v hloubce téměř 700 metrů pod zemí už 65 dní, což je rekordně dlouho. Že jsou všichni naživu, se zjistilo až za 17 dní. Od té doby jim záchranáři nouzovým vrtem dopravují potraviny, vodu a další věci.
Jejich zdravotní stav je podle odborníků překvapivě dobrý. Soudí, že každý z nich zhubl asi o deset kilo. U některých bylo zhubnutí přímo otázkou života a smrti, protože by se do záchranné kapsule nemuseli vejít. Co bylo příčinou závalu v dole, kde se těží zlato a měď, se dosud zjišťuje.
