"Tržnic v posledních letech velmi výrazně ubylo, oblečení u stánkařů zabavujeme mnohem méně než v minulosti," uvedl ředitel oblastního inspektorátu České obchodní inspekce Marek Novák.
Obyvatelé sousedního Saska jezdívali do tržnic pro levnější zboží. "Odliv souvisí zřejmě s menší kupní silou, obecně odchodem mladší generace Sasů do vnitrozemí a tím, že lidé už tolik nejdou po značkách," konstatoval Novák.
"Navíc je pro Němce pohodlnější zajet si pár kilometrů dál do Chomutova nebo Mostu a nakoupit v teple v hypermarketu," dodal.
Po roce 1989 vznikly na severu Čech desítky tržnic, a to hlavně v příhraničí. Velká tržnice byla v Dubí na Teplicku či Petrovicích na Ústecku, odlivu zákazníků pomohlo zprovoznění úseku dálnice D8 z Ústí nad Labem do Drážďan.
Množství stánkařů z Loučné a Vejprt na Chomutovsku či Hory svaté Kateřiny na Mostecku nebo Moldavy na Teplicku se přesunulo do měst. Velká tržnice zůstala ještě v Hřensku na Děčínsku. Hřensko je hlavně v létě stále oblíbeným cílem českých i zahraničních turistů.
Místo oblečení nabízejí tržnice drogy a alkohol
Mění se ale i sortiment tržnic. Prodejci se dříve orientovali hlavně na oblečení s padělanými značkami. Inspekce pak zabavené oděvy po odpárání značek předávala dětským domovům.
"V zákoně stále taková možnost je, ale v praxi už to není tak časté. Pokud už někdo značky falšuje, tak to činí způsobem, že je nelze později odstranit, což je podmínkou použití pro humanitní účely. Většinu zabaveného zboží proto musíme likvidovat," poznamenal Novák.
Tržnice, které zůstaly v pohraničí, nyní podle Nováka ovládají obchodníci s alkoholem, cigaretami a drogami. "Únik spotřební daně řeší ale hlavně celníci, s nimiž spolupracujeme," doplnil ředitel.
Pracovníci České obchodní inspekce se nyní více zaměřují na kontroly zboží, u něhož spotřebitel nemůže poznat, zda je v uvedené kvalitě. Je to například kontrola kvality benzinu. Pozornost inspektorů se také přesunula k internetovému prodeji, podomnímu prodeji, spotřebitelským úvěrům či nabídce půjček přes telefon.