Vojenský tribunál o trestu rozhodl v noci na středu.
Porota mohla ženě, jejíž fotografie s iráckým vězněm uvázaným na vodítku obletěla celý svět, vyměřit až desetiletý trest.
V pondělí shledala porota dvaadvacetiletou Englandovou vinnou z jednoho případu spiknutí, čtyř případů špatného zacházení s vězni a z neslušného chování. Osvobodila ji pouze z dalšího bodu spiknutí. - více zde
Obhájci postavili obranu Englandové na tom, že trpěla depresí a že má tendenci snadno podlehnout nadřízeným. V Iráku to byl Charles Graner, který už byl odsouzen k deseti letům vězení a s nímž má Englandová dítě. Obžaloba však tyto argumenty odmítla a trvala na tom, že Englandová se týráním vězňů zjevně bavila a že v situacích zachycených na fotografiích neplnila jen rozkazy.
Ve svém závěrečném prohlášení před soudem se Englandová pár hodin před vynesením rozsudku omluvila za své jednání a prohlásila, že zůstává nadále americkou vlastenkou.
"Omlouvám se koaličním silám a všem rodinám," řekla pomalu Englandová před pětičlennou porotou, "omlouvám se vězňům, rodinám, Americe a všem vojákům." Vinu za své selhání připsala Englandová hlavnímu iniciátorovi týrání vězňů v Abú Ghrajbu a otci svého dítěte Charlesi Granerovi.
"Byla jsem vyvedená z míry, protože mě Graner zneužíval; v té době jsem si to neuvědomovala," řekla Englandová porotcům. "Důvěřovala jsem mu a milovala jsem ho."
Trest pro Englandovou většinu Iráčanů rozhněval. Považují trest za neúměrně nízký a byli by raději, kdyby si ho musela bývalá příslušnice amerických jednotek v Iráku odpykat v irácké věznici.
"Kdyby totéž Englandová udělala v USA, byla by potrestána mnohem přísněji," soudí bagdádský řidič autobusu Akram Abdal Ámir.
Na nepřiměřenou délku vazby upozorňují iráčtí aktivisté a o propuštění mnohých vězňů žádal také irácký ministr spravedlnosti. Američtí vojáci stále střeží věznice v Iráku, v nich zadržují přes 11 tisíc lidí.
VŠECHNY ČLÁNKY iDNES O VĚZNICI ABÚ GHRAJB ČTĚTE ZDE
