Proti dekretu prezidenta se už vyslovili demokratičtí vůdci v Kongresu. Aby ho však dokázali zneplatnit, musí zákonodárci příslušné usnesení schválit dvoutřetinovou většinou, což komentátoři považují za nepravděpodobné.
Záměr vyhlásit stav nouze Trump oznámil v pátek dopoledne místního času (odpoledne SEČ) na tiskové konferenci v Bílém domě. Novinářům řekl, že dekret sice již podepsal, ale že ještě musí podepsat další dokumenty, aby mimořádné opatření začalo platit. Odpoledne místního času (večer SEČ) pak Bílý dům zveřejnil oficiální vyhlášení stavu nouze.
„Současná situace na jižní hranici představuje bezpečnostní a humanitární krizi, což ohrožuje ústřední národní bezpečnostní zájmy a představuje stav národní nouze,“ uvedl Trump v prohlášení. „Tímto vyhlašuji, že na jižní hranici Spojených států platí stav národní nouze,“ oznámil prezident.
„Bojujeme ve světě, ale své hranice nechráníme,“ řekl Trump na tiskové konferenci, která vyhlášení stavu nouze předcházela. Situace na americko-mexické hranici je podle něj tak vážná, že lze mluvit o invazi, neboť do USA proudí drogy, zbraně, kriminálníci a migranti bez dokladů. Prezident je přesvědčen, že zeď tento problém vyřeší.
„Každý ví, že zdi fungují,“ řekl Trump. Jako důkaz svého tvrzení zmínil Izrael, který na hranicích s palestinskými územími bariéru vybudoval. Tato zeď podle Trumpa funguje na 99,9 procenta.
Prezident očekává, že dekret o stavu nouze vyvolá sérii žalob a že věc nakonec skončí u Nejvyššího soudu. Demokratická předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová a šéf senátních demokratů Chuck Schumer již ve společném prohlášení pohrozili možnými právními kroky.
Záměr nemá podporu lidíS počínáním prezidenta nesouhlasí dvě třetiny Američanů. Vyplývá to z průzkumu, který pro televizi CNN na počátku února vypracovala agentura SSRS. 31 procent oslovených Američanů tehdy prohlásilo, že Trump by měl stav nouze na hranicích vyhlásit. Proti takovému postupu se vyslovilo 66 procent respondentů a tři procenta lidí na věc neměla názor. Obdobné průzkumy vypracovaly také další televize i dvě univerzity. Ve všech případech byla pro stav nouze třetina respondentů a proti dvě třetiny. |
„Kongres bude bránit naše ústavní práva v Kongresu, u soudů a před veřejností. K nápravě použije všechny dostupné prostředky,“ uvedli Schumer s Pelosiovou. „Kongres nemůže nechat prezidenta cupovat ústavu,“ dodali.
Předpokládá se, že proti ústavnosti dekretu se postaví i jednotlivé americké státy. Takový krok již ohlásila generální prokurátorka státu New York Letitia Jamesová. „Takovéto porušování pravomocí nebudeme tolerovat a ohradíme se s použitím všech nástrojů, které nám zákon umožňuje,“ uvedla Jamesová v prohlášení.
Trump se s Kongresem, jehož Sněmovnu reprezentantů ovládají demokraté, dlouhodobě pře o peníze na zeď či jinou bariéru, která má čelit nelegálnímu postupu migrantů přes mexicko-americkou hranici. Konflikt na přelomu roku vyvrcholil déle než měsíčním zablokováním části federálních úřadů, které neměly peníze na svůj provoz. Financování úřadů se nakonec obnovilo.
Kongres ale neuvolnil 5,7 miliardy dolarů (bezmála 130 miliard korun) na stavbu betonové zdi nebo ocelového plotu na americko-mexické hranici, ale jen 1,4 miliardy dolarů. Tyto peníze stačí na vybudování necelých 90 kilometrů hraničních bariér oproti Bílým domem předpokládaným 320 kilometrům.
Kde najde penízeProstřednictvím dekretů chce Trump odčerpat 3,5 miliardy z fondu Pentagonu na budování ozbrojených sil a 2,5 miliardy z armádního fondu boje proti pašování drog. Kolem 600 milionů pak získá z fondu majetku zabaveného státem podle trestního práva, který spravuje ministerstvo financí, napsal list The New York Times. Kompromisní návrh republikánů a demokratů, který obě komory ve čtvrtek schválily, pak dává prezidentovi na ochranu hranic částku dalších 1,4 miliardy dolarů. Zdroj: The New York Times |
