Svou účast potvrdil Trump během nedělního telefonického hovoru s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem. Shodli se, že v „této neklidné době považují Alianci za důležitou“.
Hovořili o boji proti terorismu nebo situaci na východě Ukrajiny a především o výdajích členských zemí na obranu. Trump podle krátkého prohlášení Bílého domu vyjádřil svou pevnou podporu Severoatlantické alianci, ale vyzval evropské členské státy, aby dostály svým slibům a vyvinuly větší finanční úsilí.
Podobně Stoltenberg zdůraznil, že je potřeba pokračovat v úsilí o „zajištění spravedlivého sdílení zátěže mezi všemi spojenci v NATO“. Právě nepoměr mezi obrannými výdaji USA a ostatních členských zemí Trump několikrát kritizoval během předvolební kampaně i krátce před nástupem do úřadu. Alianci osmadvaceti zemí označil za „zastaralou“.
Avizoval, že Spojené státy by po svých spojencích v Evropě měly požadovat vyšší výdaje na obranu a převzetí většího dílu odpovědnosti. Jen zlomek zemí totiž vynakládá na obranu 2 procenta HDP, jak se zavázaly se vstupem do NATO. Konkrétně kromě Američanů jen Británie, Řecko, Estonsko a Polsko.
Česko je s podílem 1,04 procenta HDP na sedmém místě od konce.
Gabal: USA budou trvat na masivních investicích do bojových schopností |
Americké výdaje v současnosti představují 75 procent všech výdajů v rámci NATO. A podle Trumpa by Spojené státy „nemusely přijít na pomoc“ tomu spojenci, který svou vlastní obranu nedostatečně financuje.
Představitelé nové Trumpovy administrativy výroky později několikrát mírnili s tím, že závazek USA vůči spojencům je pevný a nic se nezmění ani na nynějším vojenském posilování americké vojenské přítomnosti pro odstrašení Ruska.
Šéf NATO Stoltenberg v telefonickém rozhovoru Trumpovi připomněl, že Aliance po ruské anexi Krymu a akcích na Ukrajině jako celek prosazuje vůči Rusku konzistentní dvoucestnou politiku - vlastní silné obrany a odstrašení na jedné straně a zároveň smysluplného dialogu s Moskvou na straně druhé.
