Nejvyšší představitelé Belgie, Itálie, Španělska, Portugalska, Lucemburska, Norska, Nizozemska, Německa a Kanady dostali od amerického prezidenta Donalda Trumpa dopisy, lišící se jen v určitých detailech podle konkrétní země.
„Norsko zůstává jediným spojencem NATO, který sdílí hranici s Ruskem a přitom mu chybí důvěryhodný plán, jak dávat dvě procenta svého HDP na obranu,“ napsal Trump v dopise norské premiérce Erně Solbergové. Plné znění listu datovaného k 19. červnu zveřejnila tento týden norská média.
Americký prezident v něm podle komentářů jasně ukázal, co od Norska ve světle blížícího se červencového summitu NATO v Bruselu očekává. V textu dopisu Trump připomíná setkání se Solbergovou v Bílém domě počátkem letošního roku, kdy společně hovořili o modernizaci norské armády včetně nákupu stíhacích letounů F-35.
„To jsou první správné kroky,“ napsal Trump s tím, že sice chápe domácí politické tlaky, nicméně od Norska očekává silné znovupotvrzení závazku na zvýšení obranných výdajů.
Full text of #Trump letter disturbing #NATO allies. This letter sent to #Norway. Similar language in letters Trump sent to leaders of #Canada #Germany #Belgium, #Italy, #Spain, #Portugal, #Luxembourg, & the #Netherlands. https://t.co/bE0MMkCqll https://t.co/6C32ZerlRL
Ve verzi dopisu adresovaného kanadskému premiérovi Justinu Trudeauovi zase šéf Bílého domu na jednu stranu chválí zapojení kanadských sil do mnoha operací po celém světě včetně Afghánistánu, Iráku nebo Sýrie, vzápětí ale vcelku bez obalu píše, že ve Spojených státech „narůstá frustrace“ z takových spojenců, jako je právě Kanada, protože nezvyšují výdaje, jak slibují.
„Tato frustrace se neomezuje pouze na naši výkonnou moc. Kongres Spojených států je rovněž znepokojen... Spojené státy jsou stále méně ochotné ignorovat neschopnost této Aliance čelit společným bezpečnostním výzvám,“ citovala z dopisu kanadská média.
Kanadu v něm označuje za jednoho z nejschopnějších spojenců a lídra v zajišťování celosvětové bezpečnosti. „Výdaje na obranu nižší než dvě procenta však podkopávají bezpečnostní spojenectví a dávají legitimitu dalším spojencům, kteří také neplní své závazky,“ napsal Trump.
Kritikou nešetřil Trump ani v dopise německé kancléřce Angele Merkelové, jehož výňatky zveřejnil například deník The New York Times. Německo v něm označil za vzor pro mnoho spojeneckých zemí. „Bude však stále obtížnější ospravedlnit americkým občanům, proč některé země nesdílejí břemeno kolektivní bezpečnosti NATO, zatímco američtí vojáci i nadále obětují své životy v zahraničí nebo se vracejí domů z vážnými zraněními,“ uvedl.
Spojenci zvýšili výdaje na obranu, Česko zůstává páté od konce |
Podle bezpečnostních expertů Trump takovýmto nezvyklým způsobem zvyšuje před summitem tlak na ostatní spojence, aby potvrdili své závazky a pokud možno zrychlili jejich plnění.
„Drsný dopis, přestože celkové výdaje na obranu ostatních spojenců NATO se čtvrtý rok zvyšují (o pět procent v roce 2017),“ konstatoval například někdejší americký velvyslanec v Rusku a bývalý náměstek tajemníka NATO Alexander Vershbow.
Všechny státy Aliance se před časem dohodly, že vzhledem ke změněnému bezpečnostnímu prostředí především po ruské anexi Krymu postupně zvýší výdaje na obranu s tím, že do roku 2024 to budou dvě procenta HDP.
Už dříve Trump naznačoval, že pokud tak neučiní, Spojené státy by mohly přehodnotit své závazky vůči evropským spojencům. Jinými slovy, že by Evropa respektive některé země „nemusely mít dosavadní pevnou garanci“, že jim v případě ohrožení Američané přispěchají na pomoc.
