„Obávám se, zda tyto volby proběhnou v bezpečí a bez nátlaku,“ uvedla Whitmerová v neděli pro stanici CBS. Guvernérka za demokratickou stranu upozornila, že „domácí teroristé“ nachází podporu a uspokojení v rétorice Bílého domu a Republikánské strany obecně.
Trump se s úřadem pokojně nerozloučí
Donald Trump odmítl slíbit pokojné předání moci, pokud volby 3. listopadu prohraje. Vyjádřil při tom nepodloženou obavu z volebních podvodů. Trump také při zářijové prezidentské debatě vyzval pravicově orientovanou skupinu Proud Boys, aby „ustoupila stranou a byla připravena“.
Prezidentův syn Donald Trump mladší vyzval na Facebooku a Twitteru „každého fyzicky zdatného muže a ženu, aby se přidali k Trumpově armádě za bezpečný průběh voleb“.
Experti na extremismus upozorňují, že tato neoficiální ozbrojená uskupení nemají oporu v zákoně. Jen milice uznané státem, jako je Národní garda, ve které slouží přes 450 000 osob, jsou v souladu se zákonem.
Celá řada samozvaných milicí se však snaží dosáhnout právního uznání a poukazují na druhý dodatek americké Ústavy a některé zákony o milicích z minulého století. Další se snaží vytvořit oficiální vazby s místní samosprávou a policejními orgány.
Samozvané milice míří do volebních místností
Josh Ellis, který provozuje platformu, na které se setkávají stovky samozvaných ozbrojených skupin z celých Spojených států, tvrdí, že po zuby ozbrojení podporovatelé Donalda Trumpa by se mohli objevit ve volebních místnostech ve státech jako Kalifornie, Oregon, Washington, Pensylvánie, Georgia, Jižní Karolina, Indiana, Kentucky a možná Severní Karolina.
V USA se otevírají tábory přežití. Kvůli strachu z občanské války po volbách |
„Dozvěděl jsem se, že jednočlenné, dvoučlenné a někdy i tříčlenné ozbrojené skupiny se chystají přijít a zaručit svojí přítomností bezpečnost ve volebních místnostech,“ uvedl pro deník Financial Times.
Podle něj se sázka ve hře zvyšuje, protože i na levici jsou ozbrojené skupiny a pravice očekává, že Trump drtivě zvítězí. Tvrdí také, že skupiny jsou připraveny jednat i dříve, pokud je k tomu Trump vyzve.
„Pokud by Trump vystoupil, řekl by něco jako „ukradli nám výsledek voleb“ a vyzval by k akci, tak podle Ústavy je on vrchním velitelem ozbrojených sil a může povolat milice v celých Spojených státech,“ dodává Ellis. „To vzbudí vztek. A pak nevím, kde se to zastaví,“ uvádí.
Mary McCordová, odbornice na právo na Georgetownské univerzitě, tvrdí, že mnoho skupin cítí výzvu k akci v Trumpově úvaze, že pokud prohraje volby, bude to proto, že byly zfalšované.
Její tým vidí kolem voleb „čím dál více akcí ozbrojených skupin“. A dodává, že i když je nelegální, aby se skupina ozbrojených jednotlivců považovala za milici, tak reakce policie na místě se pohybuje od „tichého uznání“ až po spolupráci. „A mnohdy má policie špatné informace,“ dodává.
Vyzbrojuje se i levice
Mnohé pravicové skupiny ale namítají, že také levicová uskupení se vyzbrojují. Za letních a většinově pokojných demonstrací, které vyvolalo zabití černocha George Floyda policií, došlo na mnoha místech k případům násilí, žhářství a rabování.
Minulou sobotu policejní mluvčí uvedl, že v Denveru ve státě Colorado, byl jeden muž zastřelen při znepřátelených demonstracích hnutí Black Lives Matter (Na černošských životech záleží) a skupiny „vlastenců“.
Pouliční nepokoje a násilné protesty pravicových a levicových demonstrantů ve městě Portland v americkém státě Oregon.
„V amerických ulicích nepotřebujeme ozbrojené milice a neměli bychom tolerovat skupiny bílých extremistických rasistů, kteří jsou hrozbou pro naše komunity,“ řekl minulý týden v Pensylvánii demokratický soupeř Donalda Trumpa Joe Biden.
V některých případech se policie snažila milicím čelit. Například, když v září organizovaly nelegální silniční kontroly či kontroly totožnosti ve státě Oregon.
Ale ve Virginii, kde se nedávno zpřísnily zákony o držení zbraní, se ozbrojeným skupinám podařilo v některých okresech získat uznání ze strany úřadů. Skupiny se snaží, aby samospráva uznala jejich právo se sdružovat a organizovaně působit, pokud k tomu budou vyzvány guvernérem či prezidentem.
Podle Mary McCordové takové uznání nemá žádnou právní váhu. Znepřehledňuje jen situaci a dodává milicím pocit, že „mají o něco více autority a případně mohou koordinovat s policií či šerify.“
Facebook potlačuje „diskuze o násilí“
V okrese Halifax ve státě Virginie „náčelnice“ Mitzi Thompsonová organizuje svou milici do čet, vyžaduje nošení maskáčů americké armády, vyzývá členy milicí, aby financovali Republikánskou stranu a na Facebooku píše, že levicoví teroristé připravují povstání, aby Trumpovi ukradli vítězství ve volbách. Minulý měsíc na Facebook umístila post s dělem, ze kterého šlehaly plameny, a s textem: „Sešikujte se rytíři, spravedlnost přichází“.
Poté, co v polovině srpna oznámil, že postihne skupiny, kde probíhají „diskuze o potenciálním páchání násilí“, Facebook zrušil na své sociální síti přinejmenším 6 500 stránek a skupin spojených s americkými milicemi.
Člen kontrolní rady okresu Halifax Stanley Brandon, kterému se v září podařilo zabránit, aby tamní samospráva oficiálně uznala místní milici, uvedl pro deník Financial Times, že ozbrojené skupiny s poloautomatickými zbraněmi dělají situaci „naprosto nestálou“. „Je to hodně nebezpečná věc (...) lidé si kupují zbraně, které si před tím nekupovali,“ dodává.
