Ležící aktivisté představovali symbolické oběti klimatických změn, které lze za posledních šest měsíců prunéřovské elektrárně přičíst. Vedení elektrárny proti aktivistům nijak nezasahovalo, nenarušili území podniku, řekl ČTK severočeský mluvčí ČEZ Ota Schnepp.
V červnu aktivisté Greenpeace zvolili jinou formu protestu - tehdy vylezli na třísetmetrový komín prunéřovské elektrárny. I v létě žádali nejekologičtější technologii spalování uhlí či úplné uzavření zdroje do roku 2015.
"Komplex elektráren v Prunéřově je největším českých zdrojem skleníkových plynů. Happeningem chceme zdůraznit, že spalování tuzemského hnědého uhlí je již nyní odpovědné za konkrétní negativní dopady způsobené změnami klimatu," vysvětlil ředitel kampaní Greenpeace ČR Jan Piňos.
Společnost ČEZ podle Piňose odmítla požadavek ministerstva životního prostředí, aby bylo posuzování rozšířeno o variantu využívající nejlepší dostupnou technologii, která by splňovala požadavky české a evropské legislativy na minimální čistou účinnost elektrárny.
"ČEZ i nadále trvá na jediné variantě rozšíření, která počítá s použitím zastaralé a neúčinné technologie. Ministerstvo i my požadujeme zvýšení účinnosti na 42 procent z 38 procent garantovaných firmou ČEZ," doplnil.
V době, kdy vrcholí přípravy na světový summit OSN o klimatu v dánské Kodani, považuje Greenpeace za nesmyslné, aby ministerstvo dalo záměru ČEZ na obnovu prunéřovského zdroje zelenou. "Zastaralé technologii by tak umožnila prodloužit provoz o další čtvrtstoletí," uvedl vedoucí energetické kampaně Greenpeace Jan Rovenský.
