„Cvičení vyšle jasnou zprávu pro naše národy a každému potenciálnímu protivníkovi, že NATO nevyhledává konfrontaci. Ale že jsme připraveni bránit všechny spojence proti jakékoli hrozbě,“ řekl šéf NATO Jens Stoltenberg.
Upozornil, že do cvičení s názvem Trident Juncture 18, které potrvá do 7. listopadu v Norsku a částečně také na Islandu a ve vzdušném prostoru Švédska a Finska, se zapojí všechny členské státy Aliance. Z partnerů pak právě Švédsko a Finsko.
Fiktivní scénář cvičení simuluje rychlou kolektivní vojenskou reakci NATO při porušení územní suverenity jednoho z blízkých spojenců. K tak rozsáhlému cvičení s nasazením velkého počtu vojáků a techniky NATO přistoupilo po takřka dvaceti letech.
Moskva varovala, že může odpovědět
Podle Stoltenberga cvičení reaguje na změnu bezpečnostní situace v Evropě v posledních letech. Účastníci cvičení budou rozděleni na jižní a severní síly a budou se střídat v rolích fiktivního agresora a bránících se aliančních sil. Podstatná část se bude odehrávat také na moři.
Spojené státy k norským břehům vyslaly letadlovou loď USS Harry Truman. Jde o první americkou letadlovou loď působící v norských vodách od roku 1987. „Atlantik je životně důležitý pro bezpečnost Evropy a také pro globální obchod a komunikaci. Poskytuje také zásadní cestu posilování mezi Severní Amerikou a Evropou. NATO je odhodláno Atlantik zabezpečit,“ dodal Stoltenberg.
Moskva dlouhodobě odmítá argumentaci, že Aliance podobná cvičení pořádá kvůli agresivní ruské zahraničí politice posledních let. A to i s ohledem na masivní ruské manévry, kterých se účastní i 100 tisíc vojáků a na které Rusko nezve zahraniční pozorovatele.
Rusko v září uspořádalo své dosud největší manévry, do nichž bylo povoláno takřka 300 tisíc vojáků. Do týdenního cvičení s názvem Východ 2018 ve východoasijské části Ruska nasadila armáda 36 tisíc tanků a obrněných vozidel, přes tisíc letounů a vrtulníků a 80 plavidel.
Ruští představitelé v uplynulých dnech označili alianční cvičení za „nezodpovědnou akci, která nevyhnutelně povede k destabilizaci vojensko-politické situaci na severu a k nárůstu napětí“.
Naposledy ruský ministr obrany Sergej Šojgu varoval, že „Rusko může být nuceno odpovědět na zvýšenou aktivitu NATO poblíž své západní hranice“.
Na cvičení vyslala Moskva své pozorovatele, stejně jako Bělorusko. Přístup v Norsku dostanou prakticky ke všem částem cvičení, podobně jako před dvěma lety při cvičení v Portugalsku.
Čeští vojáci na cvičení Trident Juncture v Norsku
Češi ničili americké vrtulníky
Česká armáda na cvičení vyslala 200 vojáků především z 25. protiletadlového raketového pluku ze Strakonic s asi 70 kusy techniky. V Norsku jsou už týden, aby se před samotným cvičením sladili s německou 9. obrněnou brigádou, kterou mají během manévrů chránit před letouny a vrtulníky.
Trident JunctureJde o další ze série dlouho plánovaných cvičení v reakci na změněné bezpečnostní prostředí v Evropě především po ruské anexi Krymu. Aliance chce otestovat své Síly rychlé reakce (NRF) včetně takzvaných hrotových jednotek (VJTF), které mají v případě ohrožení některé členské země přispěchat na pomoc do několika hodin. Poslední srovnatelně velké cvičení Trident Juncture uspořádala Aliance v roce 2015 v Portugalsku a zapojilo se do něj zhruba 36 tisíc vojáků. Zhruba 40 tisíc vojáků spojenci otestovali naposledy v roce 2002 během cvičení Strong Resolve v Polsku a v Norsku. |
Absolvovali kvůli tomu několik cvičných operací. Překonávali například s technikou řeku Renu nebo „ničili“ útočící americké vrtulníky AH-64 Apache.
„Vidím cíl, vrtulník Apache, dva kilometry, dvanáctá hodina,“ hlásil operátor protiletadlového kompletu RBS-70, kterými jsou čeští vojáci vyzbrojeni, aby o několik sekund později konstatoval, že byl cíl zničen.
Podle mluvčí jednotky Jany Samcové se takto protiletadlovci zdokonalovali v zachytávání reálných vzdušných cílů, američtí piloti zase cvičili, jak bojovat proti pozemní protivzdušné obraně.
„Souběžně se zdokonalovacím výcvikem protiletadlové raketové baterie, tvořící hlavní bojovou sílu úkolového uskupení, proběhla výstavba českého místa velení, spojovací nácvik a sladění s místem velení německé 9. obrněné brigády,“ konstatoval zástupce velitele strakonické jednotky Jaroslav Daverný.
Připomněl, že právě do sestavy německé brigády je jeho jednotka zařazena i v rámci Sil rychlé reakce NATO a v příštím roce pak bude součástí i takzvaných hrotových jednotek Aliance. „Ty by v případě potřeby byly nasazeny jako první v časovém horizontu několika málo dní,“ dodal.
Během víkendu se protiletadlová jednotka přesune do samotného prostoru fiktivní operace, která prověří schopnost aliančních jednotek bránit napadené území v případě aktivace článku 5 Washingtonské smlouvy o kolektivní obraně.
