Mirek Topolánek zatím svým vystupováním nepřesvědčil. V televizi bývá matný, jindy se zas nechá strhnout k přehnaným siláckým výrokům.
V Praze, kde mu kryje záda zkušený Bürgermeister, se od něho očekává drtivé vítězství. To si musí připsat i Jiří Paroubek na Ústecku, jinak je jeho kariéra ohrožena.
Jenže populární starosta Ústí Gandalovič mu může být silnějším soupeřem než Topolánkovi Jahn.
Sever Čech je sice vnímán jako bašta levice, regionální volby však drtivě vyhrála ODS. A v osobnostech místní správy, jako je právě Gandalovič, tu má silné bojovníky.
Poslednímu souboji, duelu Gross-Tlustý, by se mohlo s nevelkou dávkou ironie říkat bytový. Zatímco Vlastimil Tlustý dosud tají jména svých věřitelů, Stanislav Gross o nich zveřejnil naprosto nepřesvědčivé pohádky. Nevěrohodné kličkování ho stálo premiérské křeslo.
Věřit se nechce ani tomu, že sociální demokracie bude pokračovat v sebezničující politice a Grosse do souboje pustí. Kandidát s takto pošramocenou pověstí nemůže přinést kladné body, ani kdyby byl výřečný jako Blair a Clinton dohromady.
Jeho akceschopnost navíc zatěžuje současná temná aféra kolem polského lobbisty Spyry. I když žádné z jeho tvrzení o tom, že Gross bere úplatky, není podloženo důkazem, nepochybně bývalého premiéra ještě oslabují.
Celou aféru navíc lze číst i jako pokus o odstranění právě Stanislava Grosse. Taková úvaha není v případě sociální demokracie, kde se objevují intriky typu akce Olovo nebo vyskakují z krabiček podivní Rodové, vůbec paranoidní.
První dva souboje tedy budou zajímavou zkouškou taktiky i strategie ODS a ČSSD. V případě Grosse, pokud ho nasadí, mají sociální demokraté jedinou šanci. A sice, když se ukáže, že Tlustému půjčil na byt Usáma bin Ládin.
