Jak dlouho v ústavech zůstanou?
Doposavad nebyla šance, aby tam vůbec zůstaly. Určitě je tam o ně lépe postaráno než na ulici. Měly by tam být do té doby, než se vyřídí žádost jejich rodičů o azyl.
Kolik dětí jste již do ústavů umístili?
Zatím jen tři. Je to jen zlomek proti tomu, jak to na ulicích vypadá. Hlavní nápor očekáváme až v září, protože nyní jsou prázdniny, takže děti nemají školu. Policie nám říká, že vlastně nedělají nic, za co by mohly být zadrženy.
Jak by podle vás měla policie postupovat?
To je velice složité, kdyby je police všechny takzvaně vychytala, my musíme jako orgán sociálně právní ochrany dojít k názoru, že je budou jejich rodiče u nás nutit k žebrání. Ale oni se z principu označují za turisty.
Jaká je spolupráce s rumunským konzulátem?
Velmi špatná. Oni se od těchto svých Romů úplně distancují. Česká republika přece nemá na to, aby řešila sociální problémy Rumunska. Možná by pomohlo zavedení vízové povinnosti. Je to sice kruté, ale asi by to tuto situaci vyřešilo. Není totiž možné u nás umístit stovky běženců, přijedou další a další. Máme informace, že v těchto dnech přijely vlakem do Holešovic další rodiny.
V tuzemsku nejsou žádné uprchlické azylové tábory?
Samozřejmě, že jsou. Ale oni se tam nezdržují. Přitom tam mají veškerý servis, potraviny, hygienu, kapesné. Svévolně však odtamtud odcházejí. Vysvětlují to tím, že si chtějí v Praze najít práci. Jenomže to jsou báchorky, nejde jim o nic jiného, než aby své děti zneužívali k žebrání. To děťátko totiž dokáže za den vydělat minimálně tisíc korun.
 Jedno z dětí, které jejich rodiče posílají nově žebrat přímo na křižovatku U Bulhara. Děti vybíhají k autu a prosí řidiče o almužnu. Ti ve většině případů odmítají jakékoliv peníze poskytnout. (18. července 2001) |
 Žebráci v centru města tráví chvíle společným kouřením a pitím alkoholu. |
 Turisté, kteří přijedou do Prahy, si musí zvykat na to, že je někteří žebráci obtěžují na nejvýstavnějších místech metropole - tedy tam, kde vyhláška žebrání výslovně zakazuje. |
 Tento muž se objevil v centru města teprve nedávno. Pohybuje se především v ulici Na Příkopě, kterou řadu hodin křižuje. (19. července 2001) |
 Rumunské ženy s dětmi je možné potkat v centru pravidelně každý den. Úřady se snažily řešit tento problém s rumunskou ambasádou, ale podle slov úředníků je snaha Rumunů nulová. |
 Rumunské ženy, které už týdny posedávají před hlavním nádražím. Policisté tvrdí, že cizinci si vybírají k takovému pobytu Českou republiku i proto, že jim tady nehrozí za žebrání téměř žádný postih. |
 I tato žena se svými dvěma dětmi tráví stovky hodin před hlavním nádražím. V katastrofálních hygienických podmínkách a jen s minimem osobních věcí doufá, že ona i děti najdou štěstí v Německu, Itálii či Španělsku. (31. července 2001) |
 Rumunské rodiny se svými dvěma dětmi tráví stovky hodin před hlavním nádražím. Všichni čekají, že najdou štěstí v Německu, Itálii či Španělsku. (31. července 2001) |
 Žebrající rumunské děti tráví stovky hodin před hlavním nádražím. (31. července 2001) |
 Žebrající rumunské děti tráví stovky hodin před hlavním nádražím. (31. července 2001) |
