"Důvodem je nástup cizích firem," uvedl generální ředitel Pronta Zdeněk Jiruš. "Působí i osobní vlivy: domácí podnikatelé měli často lepší šance, než jak dopadli," domnívá se Tomáš Krásný z marketingové agentury Incoma. Boj na trhu s potravinami přinesl do Čech konkurenci, ze které však nakonec těží zákazník. Tvrdá soutěž mezi prodejci je jedním z důvodů, proč ceny potravin rostou mnohem pomaleji než celková inflace. "Velká síla řetězců vytváří tlak na zpracovatele a tlačí ceny dolů," potvrzuje generální ředitel Masokombinátu Martinov Zdeněk Galíček. A tak ceny na konci srpna byly celkově o 51,8 procenta vyšší než na konci roku 1993 - zatímco ceny potravin za stejnou dobu vzrostly jen o 37,5 procenta. "Nebýt konkurence velkých řetězců, stála by už dneska Dobrá voda víc než jednou tolik," tipuje Krásný. Český trh je výjimečný mimořádně silnou válkou, která ve střední Evropě nemá obdoby. "Trend v Polsku je stejný, není však tak silný jako v České republice. U nás jsou mnohem větší vzdálenosti - a pro kupující je proto důležitá také doba jízdy do obchodu," říká Andrzej Grzywaczewski, konzultant varšavské firmy Company Assistance sledující dění v obchodě.
Nejčerstvějším tuzemským příkladem ústupu z výsluní maloobchodu je překvapivý prodej hypermarketu firmy Pronto Plus v Trmicích společnosti Globus. Pronto přitom ještě nedávno mělo plány zcela jiné - tento typ obchodů naopak rozvíjet. "Místo expanze jsme se rozhodli oddlužit firmu. Jsme ochotni vyjednávat s každým a o čemkoliv," říká ke změně strategie generální ředitel společnosti Zdeněk Jiruš. Dlouhou dobu spekulují odborníci také o prodeji další české sítě Vít Potraviny. Firma jednala s Českou spořitelnou o navýšení provozního úvěru, banka však další peníze neposkytla. To vedlo Víta k hledání jiného řešení - prodal Interkontaktu svých čtrnáct moravských prodejen. "Společnost ještě počítá s další racionalizací stávající prodejní sítě. Současně firma počítá i s kapitálovým vstupem některých dodavatelských organizací," uvedl mluvčí společnosti František Opatrný. Sílící koncentrace v obchodě zákazníkům vyhovuje. Podle nejnovějšího společného průzkumu Incomy a GfK Praha dává již čtyřicet procent českých domácností přednost právě supermarketům, které ještě loni měly o osm procent menší podíl. Podobně v polských velkoměstech podle Grzywaczewského dělá týdenní nákupy až sedmdesát procent domácností. Rostoucí počet gigantických prodejen však ničí menší obchodníky. "My už víc snižovat ceny nemůžeme. Přesto počítáme s tím, že o nějaké zákazníky přijdeme," říká třeba Jan Horáček - spolumajitel obchodního domu Azalka v Průhonicích u Prahy, kde nedávno otevřela brněnská Euronova svůj první hypermarket. Situace na trhu se v nejbližší době zřejmě neuklidní, spíše naopak. Řada zahraničních společností se totiž teprve chystá desítky hypermarketů vybudovat. Šéf nejvýznamnějšího českého řetězce Interkontakt Tlačbaba připouští, že ačkoliv to není na programu dne, kdykoliv v budoucnu může koupit jeho firmu některý ze zahraničních konkurentů. "Náš pohled však musí být pragmatický. Podnikáme pro peníze, a budeme podnikat ještě dlouho a co nejlépe - čím méně zůstane hráčů na domácím trhu, tím více poroste naše cena," řekl. Interkontakt se přitom na Východě chová podobně jako silné cizí společnosti v tuzemsku. Koupil největší polskou maloobchodní síť PHS, má řadu prodejen na Slovensku a působí i na Ukrajině. Ve své expanzi narazil Interkontakt na nevraživost západních řetězců. "Nemají nás rádi, ve svých plánech nepočítali, že by se na Východě měli utkat se silným subjektem," uvádí šéf Interkontaktu Tlačbaba.
Nejčerstvějším tuzemským příkladem ústupu z výsluní maloobchodu je překvapivý prodej hypermarketu firmy Pronto Plus v Trmicích společnosti Globus. Pronto přitom ještě nedávno mělo plány zcela jiné - tento typ obchodů naopak rozvíjet. "Místo expanze jsme se rozhodli oddlužit firmu. Jsme ochotni vyjednávat s každým a o čemkoliv," říká ke změně strategie generální ředitel společnosti Zdeněk Jiruš. Dlouhou dobu spekulují odborníci také o prodeji další české sítě Vít Potraviny. Firma jednala s Českou spořitelnou o navýšení provozního úvěru, banka však další peníze neposkytla. To vedlo Víta k hledání jiného řešení - prodal Interkontaktu svých čtrnáct moravských prodejen. "Společnost ještě počítá s další racionalizací stávající prodejní sítě. Současně firma počítá i s kapitálovým vstupem některých dodavatelských organizací," uvedl mluvčí společnosti František Opatrný. Sílící koncentrace v obchodě zákazníkům vyhovuje. Podle nejnovějšího společného průzkumu Incomy a GfK Praha dává již čtyřicet procent českých domácností přednost právě supermarketům, které ještě loni měly o osm procent menší podíl. Podobně v polských velkoměstech podle Grzywaczewského dělá týdenní nákupy až sedmdesát procent domácností. Rostoucí počet gigantických prodejen však ničí menší obchodníky. "My už víc snižovat ceny nemůžeme. Přesto počítáme s tím, že o nějaké zákazníky přijdeme," říká třeba Jan Horáček - spolumajitel obchodního domu Azalka v Průhonicích u Prahy, kde nedávno otevřela brněnská Euronova svůj první hypermarket. Situace na trhu se v nejbližší době zřejmě neuklidní, spíše naopak. Řada zahraničních společností se totiž teprve chystá desítky hypermarketů vybudovat. Šéf nejvýznamnějšího českého řetězce Interkontakt Tlačbaba připouští, že ačkoliv to není na programu dne, kdykoliv v budoucnu může koupit jeho firmu některý ze zahraničních konkurentů. "Náš pohled však musí být pragmatický. Podnikáme pro peníze, a budeme podnikat ještě dlouho a co nejlépe - čím méně zůstane hráčů na domácím trhu, tím více poroste naše cena," řekl. Interkontakt se přitom na Východě chová podobně jako silné cizí společnosti v tuzemsku. Koupil největší polskou maloobchodní síť PHS, má řadu prodejen na Slovensku a působí i na Ukrajině. Ve své expanzi narazil Interkontakt na nevraživost západních řetězců. "Nemají nás rádi, ve svých plánech nepočítali, že by se na Východě měli utkat se silným subjektem," uvádí šéf Interkontaktu Tlačbaba.
