Hranice škody pro trestný čin byla stanovena v roce 2002 a to na pět tisíc korun, minimální mzda byla tehdy ve výši 5 700 korun. Od té doby vzrostla minimální mzda na 12 200 korun, ale peněžitá hranice trestného činu se nezměnila.
Pokud tedy někdo například zcizí mobilní telefon v hodnotě do 4 999 Kč, je to jenom přestupek, za který hrozí pokuta do 50 tisíc korun. Ve chvíli, kdy se nenechavci zalíbí mobilní telefon byť jen o korunu dražší, pak mu hrozí až dva roky vězení, protože už se dopustil trestného činu.
Výjimkou jsou recidivisté. Pokud je při krádeži přistižen recidivista trestaný v posledních třech letech, nerozhoduje, jak drahou věc si přivlastnil. I kdyby ukradl pouze bochník chleba, hrozí mu až tříletý pobyt ve vězení. Podobně přísný je trestní zákoník vůči lidem, kteří použijí při krádeži násilí nebo pokud se jedná o vloupání.
Sokol: Dokáže stát chránit majetek?
Podle advokáta Jaroslava Ortmana je čas na revizi výše škod. „Právo musí jít s dobou. V roce 2002 částka znamenala něco úplně jiného než dnes. Jsem svědkem morbidních případů, kdy je stíhána moje klientka jenom proto, že vlezla do školy v přírodě, zatopila si v kamnech a spálila dříví v hodnotě 5 200 korun. Tím se dopustila přečinu a je ve vězení,“ sdělil iDNES.cz Ortman. Upřesnil, že jeho klientka předtím byla v podmínce. Trvá však na tom, že nízká hranice vytváří umělou trestnou činnost.
Hranice škodyHranice, jestli je krádež nebo poškození cizí věci posuzováno jako trestný čin, se určuje podle spáchané škody. Od roku 2002 je stanovená výše nepatrné škody do 5000 korun. Pokud ale pachatel spáchá trestný čin vloupáním, pak výše škody hraje roli pouze při určování výše trestu. Jedná se vždy o trestný čin.
|
Připomněl, že pokud by se zvýšila škoda, která nyní začíná na pěti tisících korunách, například na osm nebo deset tisíc, musely by se úměrně s tím navýšit i další limity pro škody stanovené v trestním zákoně.
Naopak předseda Unie obhájců Tomáš Sokol varoval, že zmírnění hranice může zvýšit počet krádeží v obchodech. „Je to otázka do jaké míry je stát schopen jinými prostředky chránit majetek,“ uvedl Sokol. „Zeptejte se lidí, co mají obchody, a ti vám řeknou, že by se zmírňovat neměla,“ dodal.
Redakce iDNES.cz si na policejním prezidiu vyžádala statistiky spáchaných skutků se škodou do deseti tisíc korun za léta 2002, 2007, 2012 a 2017. Z nich vyplývá, že například skutků poškozování cizí věci bylo loni stíháno 2 570, tedy podobně jako v roce 2002.
Naopak pětinásobně vzrostl počet případů zatajení věci. Jedná se o případy, kdy třeba člověk najde na ulici peněženku a místo jejího odevzdání, si ji nechá. Pokud by v ní bylo sedm tisíc korun, jedná se o trestný čin, za který pachateli hrozí trest odnětí svobody na rok.
Lehce poklesly počty drobných kapesních krádeží. V roce 2002 jich policie řešila 9 578, loni jich bylo se škodou do 10 tisíc 8 426.
Soudcovská unie by se zmírnění nebránila
„Ministerstvo spravedlnosti nemá návrh na zvýšení hranice škody pro trestný čin zahrnutý v aktuálním plánu legislativních prací. Nelze však vyloučit, že se jím bude zabývat v budoucnu,“ sdělila pro iDNES.cz mluvčí resortu Alžběta Šírková.
Diskuzi o zmírnění hranice pro trestný čin se nebrání ani žalobci, jak iDNES.cz řekl mluvčí Unie státních zástupců Ondřej Šťastný. Hranice podle něj skutečně byla stanovená před lety, kdy bylo jiný hrubý domácí produkt i výše průměrného platu. Hlavní slovo však podle něj mají zákonodárci. „Je to na povaze poslanců a senátorů, aby zvážili, jaká má být trestní politika státu,“ shrnul Šťastný.
„Vzhledem k tomu, že je to bezmála dvacet let, co je nastavena hranice škody nikoliv nepatrné ve výši pět tisíc korun je její zvýšení logickým a žádoucím krokem,“ sdělil iDNES.cz viceprezident Soudcovské unie Petr Černý. Vzápětí však dodal, že soudcům nepřísluší tyto kroky blíže hodnotit. Je to věcí zákonodárců, jak nastaví hranici škody, kterou považují za trestně právně postižitelnou. Podle Černého by ovšem zvýšení hranice vedlo ke snížení počtu trestných činů.
SPD, ANO a ČSSD zmírnění nechtějí
Otázka, jestli není na čase přehodnotit výše škod, podle nichž se určují tresty, rozdělila členy sněmovního ústavně-právního výboru. Část poslanců by se změně nebránila a někteří by byli dokonce rádi, aby se do jejich výše pravidelně promítala inflace. Kategoricky ji však odmítla SPD. „Současná hranice je přiměřená,“ řekl iDNES.cz poslanec a ověřovatel výboru Jan Hrnčíř.
„S inflací nesouvisí, možná tak s inflací hodnot. Ve společnosti je neúcta k bližnímu i k jeho majetku široce rozšířená a nemyslím si, že by se to z těchto důvodů mělo zvedat, aby když někdo ukradne jízdní kolo za sedm tisíc korun, to nebyl přečin, ale jenom přestupek,“ uvedl Hrnčíř. S hranicí škod by nehýbal ani poslanec a právník Jan Chvojka (ČSSD).
Poslanec Miloslav Janulík (ANO) by byl pro zpřísnění. „Já bych to snížil, ale ne paušálně,“ řekl Janulík s tím, že by nechal na soudu, ať rozhodne. „Kdyby existovala taková možnost, což je velice obtížné, tak bych to chtěl zindividualizovat,“ zmínil Janulík.
Vadí mu totiž pachatelé, kteří si hlídají, aby škoda při krádeži nepřesáhla pět tisíc korun, a pak se poškozeným „jenom vysmívají“.
Podle KSČM by se musel změnit i trestní zákon
Úpravu by naopak zvažoval místopředseda výboru Stanislav Grospič (KSČM) i vzhledem k inflačnímu vývoj a růstu příjmů. Pokud by se však posunula výše nepatrné škody, musela by se podle něj hýbat s trestním zákonem při definovaných dalších stupních škod.
Diskuzi o přehodnocení sazeb se nebrání ani Marek Výborný (KDU-ČSL). „Jsou dvě možnosti. Protože si nemyslím, že u všech trestných činů je nutně ta hranice překonaná. Je proto třeba se podívat na sazby jednotlivých trestných činů, kde to dneska může být skutečně směšné, pokud je to jenom na té definici,“ uvedl Výborný.
Druhou možností podle něj je i s ohledem na to, že to nebylo řadu let aktualizované, to prodiskutovat s představiteli justice a hledat výši, která bude reálně odpovídat současné minimální mzdě.
Předseda Ústavně právního výboru Marek Benda (ODS) by byl pro revizi všech sazeb škod, protože podle něj jsou nastavené příliš nízko. „Měli bychom všechny ty hranice navýšit, aby odpovídaly tomu, že uplynula řada let. Jsem proti automatickým valorizačním klauzulím, ale se jednou po deseti nebo patnácti letech by se tyto automaticky nastavené hranice měly vyhodnotit a říct, jak směřovala inflace,“ uvedl Benda.
Piráti by zohlednili inflaci
S ohledem k všeobecnému zdražování a s tím související snižování hodnoty věcí by se zvýšením souhlasil i předseda poslanců STAN Jan Farský. „Je jenom otázkou, jestli by tam neměl být nějaký vzorec, abychom to nemuseli řešit novelou a zvyšovalo se to automaticky,“ podotkl Farský. Podle něj se jedná o technickou a neideologickou věc, proto by s řešením mělo přijít ministerstvo spravedlnosti.
Podobného názoru je i poslanec Dominik Feri z TOP 09. Opírá se přitom o výsledky neoficiální diskuze zástupců justice, kde se došlo ke shodě, že hranice jsou neaktuální. „Dovedu si tedy představit, že by se to korigovalo. Jak konkrétně by to mělo vypadat, to přenechám spíš na vládě. Protože podobná věc by se neměla měnit nekoncepčně,“ dodal. Věří, že změnu by podpořili poslanci napříč politickým spektrem.
Pro by hlasovali Piráti, jak iDNES.cz řekl Mikuláš Ferjenčík. „Měl by fungovat mechanismus, který by pravidelně k 1. lednu upravoval tu částku, asi by se v něm zohlednil index růstu cen,“ uvedl Ferjenčík. Dodal, že by se to aktualizovalo každý rok k 1. lednu a pouze v případě, že by index přesáhl tisíc korun. Věří, že v takovém případě by se hranice měnila například zhruba každých pět let.
