Oba politici podle nich porušili zákon veřejným popíráním nacistické genocidy Romů. Růžička věří, že s trestním oznámením na Okamuru uspěje lépe než v roce 2014, kdy ho policie odložila. Podle něj by měl do společnosti vyjít signál, že není možné tolerovat snahy o zlehčování utrpení lidí v nacistických táborech.
„Kdybych měl dostat korunu, tak už to, že se to stalo, je velký signál do společnosti,“ řekl Růžička novinářům před Obvodním státním zastupitelství pro Prahu 1.
„Moje maminka tam byla s celou svou rodinou vězněná, ztratila tam svého tatínka a své prvorozené děťátko, kterému byly čtyři měsíce. Mně se to osobně hodně dotýká a celé mé rodiny a já to takto nechat nemohu,“ popsal Růžička. Sám se narodil v roce 1946, jeho matka přežila letský tábor i tábory v Osvětimi a Ravensbrücku. Většina jeho dalších příbuzných genocidu nepřežila.
V rozhovoru pro DVTV Okamura prohlásil, že v táboře v Letech většinou nikdo nehlídal a lidé se v něm mohli volně pohybovat. Jako zdroj uvedl knihu s názvem „Tábor Lety, fakta a mýty“. Podle Muzea romské kultury přitom kniha neexistuje.
Později šéf SPD svá vyjádření mírnil na svém facebookovém profilu. „Omlouvám se za moje nepřesné vyjádření k oplocení tábora v Letech u Písku - podle historiků oplocení tábora bylo dřevěné, místy laťkovým plotem, v plotě byly sice díry, ale pravda, byl tam, i když ho po většinu historie nikdo nehlídal,“ uvedl. Ve videu na svém profilu řekl, že „dozorci dostali zbraně a začali tábor skutečně hlídat“ až po únoru 1943 kvůli útěkům nakažených tyfem.
Vyjádření Okamury kritizovala pražská židovská obec, Muzeum romské kultury i vedení Památníku Lidice, které v něm spatřují popírání holokaustu. Trestní oznámení na něj už minulý týden podalo sdružení Konexe. Podle Růžičky Okamurova omluva není upřímná. „Okamura se dokáže omluvit zrovna tak, jak potřebuje,“ řekl.
Čeněk Růžička hostem Rozstřelu |
Na jeho stranického kolegu Miloslava Roznera pak podal trestní oznámení aktivista Martin Uhlíř z občanského hnutí Politika a svědomí za výrok o „neexistujícím pseudokoncentráku“.
Romský holokaust Okamura relativizuje dlouhodobě. Kvůli letskému táboru čelil trestnímu oznámení už v roce 2014. Policie případ ale odložila (více v článku Policie nebude stíhat Okamuru za výroky o Letech).
Podle historiků vznikl tábor v Letech v roce 1940 nejdříve jako kárný pracovní pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci. V roce 1942 se tábor změnil na sběrný tábor pro Romy. Prošlo jím 1 308 romských mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo, přes pět stovek skončilo v Osvětimi. Nacisté podle odhadů odborníků vyvraždili 90 procent českých a moravských Romů.
