Archu uprchlíků ukuli Poláci. Kdysi vozila boháče, hostila i Putina

  • 382
Bývaly časy, kdy luxusní loď Eleftherios Venizelos vozila Středomořím bohaté turisty a hostila světové státníky. Dnes tento trajekt pendluje mezi ostrovy v Egejském moři a přístavem Pireus a přiváží denně na pevninu uprchlíky, kteří na Lesbos či Kos připluli z Turecka.

Dvanáctipatrové plavidlo dříve kotvilo u ostrova Kos a sloužilo jako dočasné ubytování pro běžence, má však za sebou i poměrně barvitou minulost.

Eleftherios Venizelos

Významný řecký revolucionář a státník se narodil v roce 1864 ve městě Chania. Během balkánských válek proti Osmanům (1912-1913) měl zásadní podíl na vytvoření balkánské ligy. Díky jeho vedení se územní rozsah Řeckého království takřka zdvojnásobil. Získal přízvisko „tvůrce moderního Řecka“, říká se mu také „Velký Kréťan“. V roce 1935 se pokusil o puč. Byl nucen emigrovat a rok na to zemřel.

zdroj: Wikipedia

Loď postavili v polském přístavu Gdyně v roce 1984 a její majitel ji pokřtil ji Stena Polonica. S tím jak měnila majitele, měnila také jméno - v průběhu let nesla jména Bonanza či Kydon II. V roce 1989 nedostavěné plavidlo koupila společnosti ANEK Lines sídlící na Krétě a pojmenovala ho podle slavného řeckého premiéra Eleftheriose Venizelose. 

Společnost nechala loď dostavět v přístavu Pireus a v roce 1992 monstrózní plavidlo dostalo konečnou podobu. Na palubě přibylo kasino, diskotéka, parfumerie či obchod se suvenýry. Nechyběla ani malá kaple zasvěcená svatému Mikuláši, uvádí deník The Independent.

Z trajektu se stala luxusní loď, která brázdila Středozemní moře na lince mezi italským Terstem a řeckým Patrasem V roce 2001 loď zakotvila u italských břehů a posloužila jako plovoucí hotel pro účastníky summitu G8. Na jednání, který hostil tehdejší italský premiér Silvio Berlusconi v Janově, byl například americký prezident George Bush, ruský prezident Vladimir Putin či německý kancléř Gerhard Schröder.

Loď je podle webových stránek ANEK Lines vybavená čtyřmi motory, dvanácti palubami, sofistikovaným navigačním a bezpečnostním systémem či přepychovými salonky. Celkem se na ní vejde dva a půl tisíce lidí a až do roku 2009 to byla největší loď brázdící Středozemní moře. Poté ji však překonaly lodní dvojčata Cruise Europa a Cruise Olympia, které mohou nalodit ještě o zhruba tři sta pasažérů víc.

Z hotelu trajekt pro uprchlíky

Řekové během současné ekonomické a uprchlické krize nemají na luxusní plavby ani pomyšlení a plovoucí hotel tak našel nové využití. Vláda nechala 175 metrů dlouhou loď předělat na ubytovnu pro uprchlíky a zakotvila ji u ostrova Kos. Plavidlo sloužilo i jako pracoviště imigračního úřadu. Uprchlíci tak mohli na azyl čekat v kajutách, místo aby spali na ulicích a po stadionech.

Nedávno se čtyři lodní motory tohoto obřího trajektu daly znovu do pohybu. Plavidlo nyní sváží uprchlíky z jednotlivých ostrovů na řeckou pevninu. Podle údajů z tohoto čtvrtka přepravilo za minulý týden celkem více než 15 000 migrantů. Trajekt nyní jezdí mezi pevninou a ostrovy prakticky denně, například jen v úterý do Atén dovezl 2489 uprchlíků.

Inspiraci pro využití lodě při pomoci uprchlíkům našla řecká vláda u neziskových organizací. Příkladem může být Charitativní organizace Mercy Ships, která provozuje nejznámější síť plovoucích nemocnic. Jedna z jejich nemocničních lodí, která kotví nyní na Madagaskaru, měla přitom v původním vybavení pět kinosálů. 

Fakta

Délka: 175,4 metrů
Šířka: 28,5 metrů
Ponor: max. 6,7 metrů
Tonáž: 38 261 BRT
Pohon: Čtyři dieselové motory Zgoda-Sulzer
Výkon: 34 130 kW
Max. rychlost: 22 uzlů (41 km/h)
Kapacita: 2 500 pasažérů a 1 100 aut
Aktuální poloha: podívejte se na mapu

Velké trajekty jsou pro humanitární účely ideální, protože mají velkou kapacitu a lze je poslat i do odlehlých koutů světa. Loni se například britská cvičná letadlová loď RFA Argus přeměnila na plovoucí nemocnici, která pomáhala během epidemii eboly v západní Africe.

Krátce poté, co se Eleftherios Venizelos dal do pohybu s uprchlíky na palubě, se objevily zprávy, že na palubu se nedostanou zdaleka všichni. Přednostně prý řecká vláda vybírá uprchlíky ze Sýrie. O nespravedlnosti ze strany úředníků jsou přesvědčení Iráčané, Pákistánci, Afghánci či Íránci (více čtěte zde).

Střelba na ostrově Symi

Do Řecka už letos připlulo téměř 200 000 běženců. Jedním z ostrovů, ke kterým uprchlíci z Turecka vyplouvají, je i drobný ostrov Symi. V sobotu večer se zde podle ČTK strhla přestřelka mezi řeckou stráží a pašeráky lidí, kteří převáželi asi 70 běženců. Při konfliktu zahynul 17letý mladík.

Podle lékaře z ostrova Symi, kterého cituje AFP, mladík nejspíše zemřel kvůli střelnému poranění, oficiálně však úřady příčinu smrti zatím neuvedly. Server Greek Reporter citoval svědky, kteří tvrdili, že se uprchlík udusil. Při střelbě byli zraněni další dva lidé. Řecká policie tři pašeráky zatkla. Starosta ostrova oznámil, že na Symi je nyní asi 500 migrantů.

Uprchlická krize

V Maďarsku byl v noci na neděli zadržen pátý podezřelý v souvislosti s vyšetřováním čtvrtečního nálezu 71 těl migrantů v nákladním automobilu odstaveném u rakousko-maďarských hranic. Podle agentury AFP je novým zatčeným opět Bulhar.

První čtyři podezřelí - tři Bulhaři a jeden Afghánec - byli zadrženi ve čtvrtek a v sobotu na ně soud v maďarském Kecskemétu uvalil měsíční vazbu.

Maďarská justice předpokládá, že dosud zadržení jsou jen malými rybami v gangu pašeráků lidí. Jde o majitele chladírenského vozu, ve kterým byly desítky mrtvol, nebo o řidiče.

Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius se v sobotu nechal slyšet, že přístup některých východoevropských zemí k imigrantům skandální. „Když vidím jistý počet zemí Evropy, které neakceptují kvóty, pokládám to za skandální,“ řekl Laurent Fabius.

Evropská komise navrhovala přerozdělení části uprchlíků mezi unijními zeměmi na základě závazných kvót. Dobrovolné přijímání uchazečů o azyl však naráží na neochotu v zemích, jako je Maďarsko, Slovensko, Slovinsko nebo Rakousko. Česká republika je jedním ze států, které se zavedením závazných kvót nesouhlasí a hodlá uprchlíky přijímat dobrovolně podle svých možností.

 Jmenovitě se Fabius vyjádřil kriticky vůči Maďarsku, které podle něj „nerespektuje společné evropské hodnoty“, když na své hranici staví plot. Podle něj by Budapešť měla bariéru odstranit a Evropská unie by měla vést vážnou debatu s maďarskými představiteli.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue