Tradice netradice, trhu s pivem vévodí levné výrobky

P r a h a (ciz) - Ještě nedávno by si většina milovníků národního nápoje jenom stěží přinesla domů pivo horší než desítku. Několik let cenové války a nové zákony, podle nichž čím slabší pivo, tím nižší daně, obrátily pivní logiku naruby. Dnes válcují trh levné výrobky, které běžně stojí okolo pěti korun a o deseti stupních si přitom mohou nechat pouze zdát. "Nedá se nic dělat. Dnes si každý musí vyřešit rozpor mezi chutí a kapsou," říká šéf Novopackého pivovaru Daniel Váša. Zatím jednoznačně vítězí kapsa. Z pivovarů tečou stovky tisíc hektolitrů výčepního světlého piva, jak se nyní označuje nejvýše desítka, a zaplavují většinu místa v obchodech. Označení, zda jde o desítku nebo osmičku, dnes už na etiketě ovšem chybí. "Podle současného zákona je takové pivo označováno pouze jako výčepní světlé a pod tím se schová jak původní desítka, tak například i osmička," vysvětluje šéf Svazu pivovarů a sladoven Antonín Kratochvíle. Z anonymně prováděné analýzy Výzkumného ústavu pivovarského přitom vyplývá, že z devíti výčepních světlých piv je desetistupňové pouze jedno.

. "Prostor pro takové druhy piva vytvořila především cenová válka na trhu. K ní nutí pivovary hlavně snaha udržet si své místo na slunci a v této chvíli bohužel pouze za cenu vyráběných objemů," říká finanční šéf Pražských pivovarů Miroslav Jersák. Podle něho je takový stav ovšem dlouhodobě neudržitelný, protože žene výrobce do ztrát. Přitom přibližně pětina celkové produkce připadá právě na tato levná piva. Kvůli udržení pozice na trhu už i Pražské pivovary v obchodních sítích prodávají za čtyři koruny sedmdesát nové pivo Sládkův Měšťan, které se tak cenově vetřelo mezi plzeňský Primus, brněnský Zlatý trumf, nebo nový nošovický Klasik. Tak nízkých cen dosahují pivovary především levnější technologií a současně menšími daněmi. "Ušetřit se při výrobě dá využitím levnějších surovin, ale také obalů, například jednodušší etiketou," vysvětluje šéf Prazdroje Vladimír Peřina. Kromě levnější technologie šetří pivovary od začátku roku i na spotřební dani. Podle nového potravinářského zákona totiž pivovar platí daň podle toho, kolik má pivo stupňů čím slabší pivo, tím menší daň. Rozdíl jednoho stupně dělá na jednom půllitru dvanáct haléřů. Pokud tedy pivovar uvaří dvě stě tisíc hektolitrů devítky místo desítky, ušetří přes čtyři a půl milionu korun. "Nemyslím si, že by šlo o nějaké obcházení daní nebo snad příjmů do státního rozpočtu. Situace na pivním trhu je prostě taková, že nutí hledat pivovary nové cesty k prázdné kapse spotřebitele, a to i za cenu levného piva," tvrdí Jersák. Ani výběrčí daní - ministerstvo financí - nevidí v takovém postupu nic nezákonného. "Dokonce si myslím, že je výběr tímto novým lineárním způsobem jednoznačně lepší než původní," říká ředitel odboru nepřímých daní Ladislav Pitner. Podle něho se tak výběr daně zprůhlednil, zjednodušil, a hlavně se přizpůsobil evropské legislativě. Novému potravinářskému zákonu, který platí od letošního ledna, se pivovary dokázaly velice rychle přizpůsobit a využít jeho skulin. Podle obsahu alkoholu, což je jediný povinný údaj na etiketě, totiž nemá zákazník šanci zjistit, co vlastně kupuje. "Bohužel z obsahu alkoholu nelze přesně určit, jestli jde o desítku, nebo osmičku," vysvětluje Jan Čejka z Výzkumného ústavu pivovarského. Neplatí totiž jednoznačně, že vyšší obsah alkoholu znamená i vyšší stupeň. "Není problém uvařit devítku, která bude mít stejně alkoholu jako desítka. Záleží i na stupni prokvašení nápoje," dodává Čejka. Řada větších pivovarů navíc při propagaci těchto levných piv využila zaběhaných zvyklostí ostatních výrobců. Někteří totiž kvůli přehlednosti označovali dvanáctku jako Premium a původní desítky jako Klasik. "Krásným příkladem je Radegast Klasik, který tak zamával trhem. Byl to geniální marketingový tah, před kterým nám ostatním nezbývá než smeknout," míní Váša. Podle něho přitom nejde o nic protizákonného. Právě porušení nepsané dohody mezi pivovary a zákazníkem v označování původní desítky vedly například Pražské pivovary k tomu, že okamžitě po zavedení nošovického Klasika přestaly označovat svou prestižní desítku Staropramen jako Klasik. "Museli jsme druhý den skartovat všechny etikety, aby naši zákazníci podvědomě nazařazovali Staropramen k levným pivům," říká Jersák. "Kdyby Plzeň za dva roky neprodala Primusu přes šest set tisíc hektolitrů, asi by nikdo další na vaření levného piva nepřistoupil. Když ovšem zjistíte, že je to prostor na trhu, který se projeví na poklesu vašeho prodeje, pokud ho neobsadíte, tak jiný výběr není," tvrdí šéf Radegastu Jan Sikora. Rozhodnutí Nošovických zatím potvrzují i čísla. Klasiku se pouze za první dva měsíce prodalo téměř šedesát tisíc hektolitrů. Zástupci všech pivovarů se ovšem ohrazují, že vaří horší pivo. "Já se za Primus nestydím. Prostor pro dobré a levné pivo tu je, a proto ho nechceme přestat vyrábět," říká Peřina. O zavedení podobného piva po úspěšném celorepublikovém nástupu piva Klasik musí uvažovat i menší regionální pivovary. "Od jeho zavedení v červenci nám klesl odbyt o patnáct procent," říká šéf Novopackého pivovaru Daniel Váša. Podle něho proto zvažuje zavedení podobně levného piva už i jeho pivovar.