Byl jsem vychováván k tomu, říkat co si myslím, říká Dalík v rozhvoru MF DNES.

Byl jsem vychováván k tomu, říkat co si myslím, říká Dalík v rozhvoru MF DNES. | foto: Jan Zátorský, MF DNES

Topolánkův přítel Dalík: Někdy jsou manipulace přípustné

  • 397
Podle Marka Dalíka, přítele a rádce premiéra Topolánka je mnohé z toho, co se říká o jeho vlivu na předsedu vlády dílem novinářů a jejich fantazie. V rozhovor MF DNES mluví o kauze Wolf, zákulisí české politiky i o tom, že byl odmalička vychováván k otevřenosti. Říká tedy, co si myslí.

Pane Dalíku, vaše jméno se objevilo už v několika politických kauzách, ale váš přítel, premiér Mirek Topolánek, říká, že jste jen soukromá osoba. Jak může "soukromá osoba" zasahovat do politiky?
V moderní demokratické společnosti může dělat všechno, co jí povolují zákony a ústava. A k čemu ji vede její občanské a politické přesvědčení. Nevykonává žádnou funkci a nemá mandát od voličů, ale má právo se k tomu vyjadřovat a podílet se na politickém procesu.

Ptám se spíše na to, zda je obvyklé, že jako takzvaná soukromá osoba ovlivňujete politiku?
Míra ovlivňování závisí na tom, jakou má ta osoba autoritu a jak jí naslouchají či nenaslouchají ti, kteří jsou ve funkcích.

Jak velký vliv máte v české politice?
Se vztahem, který mám k Mirku Topolánkovi, určitý vliv mám. Je však mnohonásobně přeceňovaný a démonizovaný.

Marek Dalík

Narozen 1975 v Brně.

Vystudoval politologii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

V letech 1994 až 1997 pracoval jako stážista v Kanceláři prezidenta republiky. Od roku 1999 byl Topolánkovým poradcem.

V lednu 2000 založil public relations agenturu New Deal Communications. V roce 2003 vstoupil do ODS.

Neplynou problémy z toho, že někdy rychleji mluvíte, než myslíte.
Byl jsem odmalička otevřený, tak mě vychovali rodiče. Často říkám, co si myslím, a říkám i věci, které se takzvaně nenosí, které nejsou většinovým názorem. Budu to dělat dál. A že se to nelíbí části novinářů? Mně se zase nelíbí část novinářské obce.

Jaké máte konkrétní důvody?
V české žurnalistice zůstává jen málo skutečných osobností. Je to dáno tím, že prakticky zmizela generace starších novinářů, nebo je jich málo. Mladí novináři většinou osobnostmi nejsou, nemají ještě dostatečné životní zkušenosti, nemají nic za sebou, přesto zaplavili média.

Je vám 34 let, jste také málo zkušený a mnoho jste toho ještě nezažil.
Jsem sice mladý, ale současně jsem produktem porevoluční doby. Od 19 let jsem tři roky jako stážista pracoval v Kanceláři prezidenta republiky. To by se na Západě málokomu podařilo. A ve svých čtyřiadvaceti jsem už radil Mirku Topolánkovi.

Kdysi jste se s Topolánkem potkávali téměř každý den. Jak to je dnes? 
Každodennost skončila na podzim 2006. Dostal jsem sice nabídku, abych dělal státního úředníka, ale odmítl jsem. Podobná pozice by mě velmi svazovala. Pořád se přátelím s premiérem a určitá část pracovního vztahu tam také zůstala. Těžko se to však vysvětluje, protože hned se všichni ptají: Co za to máš?

Princip Bohrmann - Hitler

Co za to máte? 
Od něj nic. Radíme se o spoustě věcí. Vedeme diskuse i o politice a vedeme je proto, že premiéra zajímají moje názory. Navíc on diskutuje rád a já jsem mu nikdy nelhal, nepodvedl jsem ho a nikdy jsem se nechoval k němu účelově. Když se podíváte do útrob politické scény, tak účelovost je v ní základním principem fungování. My spolu žádné hry nehrajeme.

O Topolánkovi: Jsem k němu stejně kritický. A teď budu zdánlivě mluvit sám proti sobě - on mě čím dál méně potřebuje.

Je váš vztah s Topolánkem pořád stejný? Jeho postavení se v posledních letech přece hodně změnilo.
Jsem k němu stejně kritický. A teď budu zdánlivě mluvit sám proti sobě - on mě čím dál méně potřebuje. Sleduji ho zblízka a opravdu dorostl na politika evropského formátu a domácí politiky přerostl.

To si mnoho lidí o něm nemyslí. Nemůže to, že vás méně potřebuje, pramenit z toho, že se občas vyjádříte nešťastně? Třeba v souvislosti s vaším vztahem jste se přirovnal k nacistickému pohlavárovi Martinu Bormannovi, který byl osobním tajemníkem Hitlera?
Bylo to jinak, pokud jde o Bormanna. Přezdívku Martin Bormann mi vymysleli někteří poslanci ODS. Vaše tehdejší redaktorka Tvarůžková se mě ptala proč. Ona přitom netušila, co to slovo Bormann vůbec znamená. Studoval jsem politologii, tak jsem jí vysvětloval technický princip vztahu nejbližšího člověka k tomu nejvyššímu a vztah okolí, které se chce dostat na místo toho nejbližšího či nejvyššího. To byl v principu vztah Bormann - Hitler.

"Koalice by kvůli Wolfovi padnout mohla"

Podívejme se na kauzu, která se teď točí kolem vás. Premiér vás požádal, abyste pomohl vylepšit mediální obraz poslance Petra Wolfa, který byl zvolen za ČSSD, ale jako přeběhlík podporuje vládu. Wolf je vyšetřován kvůli zneužití státních peněz. Chtěl jste ovlivnit reportáž České televize. To byl podle vás standardní postup?
Naprosto.

Skutečně si to myslíte? Co konkrétně Topolánek chtěl? 
Abych připravil strategii obrany proti útokům, které chystala sociální demokracie proti Wolfovi. O tom případu jsem moc nevěděl, až poslanec Wolf mi řekl, že ho kontaktoval redaktor Bártek z České televize. Bártka znám, tak jsem se rozhodl, že se ho zeptám.

Bártka jste se ptal hodně podivně.
On mi citoval z různých spisů a řekl, že je přesvědčený, že pan Wolf se dopustil trestného činu. Na to jsem odpověděl, že pokud by to tak bylo, tak Sněmovně nezbude, než ho vydat ke stíhání. Pak jsem odjel do zahraničí a výsledek mé schůzky z hlediska té reportáže jsem považoval za ztracený a beznadějný. Proto jsem to ani neříkal Wolfovi.

Proč naléhal na Bártka?

Odmítám hovět praktikám, že pomocí policejních spisů se má shodit vláda.

Chtěl jste zastavit tu reportáž?
Nechtěl. Poté, co mi řekl Bártek, nebylo co zastavovat.

Wolfův postup vyvolává pochybnosti. Nebylo chybou se zastávat takového člověka? Nešlápl jste vedle?
Máte pravdu, ale o tom, zda spáchal trestný čin, musí rozhodnout soud. Mým úkolem ho nebylo bránit, ale chtěl jsem, aby ho Česká televize účelově a s použitím policejních materiálů nediskreditovala.

Také jste tvrdil, že by kvůli tomu mohla padnout vládní koalice.
Ano. Vždyť je to pravda. Říkal jsem panu redaktorovi, že taková jednostranná reportáž může shodit vládu a zda si to uvědomuje. Odmítám hovět praktikám, že pomocí policejních spisů se má shodit vláda.

Řekl vám Bártek, že vás nahrává? A proč jste se vůbec o tom bavili? 
Bavili. Je to divné, ale vysvětlím to. Mám jeden zlozvyk, chodím na schůzky pozdě…

…všiml jsem si. Polepšete se, přišel jste na rozhovor o 17 minut později.
Už jsem se vám omluvil. Na schůzku s Bártkem jsem přišel naopak dříve. Jenže on už tam seděl, a to bylo podezřelé, protože také nechodí včas. Zjevně měl v té kavárně ještě spolupracovníka, tak podivně seděl sám u velkého stolu. Šestý smysl mi říkal, že je něco v nepořádku. Třikrát mi Bártek říkal, ať se nebojím, že nic nenahrává.

Moment, to může říkat jen člověk, s kterým jste už podobnou zkušenost měl. Jinak by to neříkal.
Věřil jsem mu z předchozích schůzek, které jsem pro obě strany považoval za prospěšné. Možná jsem naivní, jenže on mě podvedl. Celé týdny mi tvrdil, že nenahrával, že nic nepoužije, že hraje fér, že se známe dlouho.

"Bártek si na schůzce o žádné peníze neřekl."

V Lidových novinách se objevila věta, která byla vydávána za vaši citaci, že Bártek chtěl od vás peníze, kdyby měl zastavit tu reportáž. Pokud je to pravda, o kolik si řekl?
Žádný rozhovor jsem Lidovým novinám neposkytl. Zavolal mi pan Hluštík, s kterým se znám léta a občas se s ním také vidím.

S některými novináři máte podle všeho styky velmi pravidelné.
Česká novinářská obec zase není tak velká. Hluštíkovi jsem do telefonu v rychlosti vysvětlil, co se dělo a že schůzka na mě dělala dojem provokace. Ale pan Hluštík stvořil, co stvořil. Bavil jsem se s ním v tom smyslu, že v takových situacích se někde používají peníze. Opakuji: pan Bártek si na naší schůzce neřekl o žádné peníze.

Lidové noviny říkají, že to mají natočené, takže opět tvrzení proti tvrzení. S novináři se vámto už ale stalo několikrát, že vás nachytali. Když ne naivní, jste neopatrný? Nebo naopak vychloubačný?
V případě vašeho redaktora Kmenty i v případě redaktora Bártka to nebyly první schůzky. Z obou stran existovala určitá míra důvěry, kterou oni zneužili a tajně mě nahrávali. Kdybych si nahrával já je, tak by už novináři nebyli.

Proč? Co tak zvláštního řekli?
Popisovali mi osobní věci, hovořili o nepodložených spekulacích, fámách, vychloubali se, kde všude mají kontakty a zdroje, používali lehké vulgarismy.

Ale důkazy nemáte. Je to opět jen vaše tvrzení. 
Tak ať z těch nahrávek zveřejní i to, co u našich schůzek říkali oni. To by se veřejnost hodně divila.

O Bártkovi.

Netlačil jsem na něj, nevydíral jsem ho, nezastrašoval.

Veřejnost se už někdy diví tomu, co říkáte vy. V souvislosti s kauzou Wolf mám pocit, že jste ničemu nepomohl, naopak. Celá akce selhala.
V humanitních vědách existuje sousloví "poté, tedy proto". Pokud se dnes zdá, že to byla chyba, tak v té chvíli se to tak nezdálo. Chtěl jsem jen zjistit, co pan Bártek chystá, a chtěl jsem si s ním o tom promluvit. I několikrát předtím jsme si vyměňovali informace, takže to ani neberu jako nějaké ovlivňování.

Jenže vy jste přítel premiéra a ten vás o to požádal. Veřejnost to těžko může vnímat jinak než jako nepřípustné ovlivňování.
Jenže já jsem na Bártka nenaléhal a nedopustil jsem se ničeho, co by překročilo rámec volné diskuse. Netlačil jsem na něj, nevydíral jsem ho, nezastrašoval.

Není to pak tak, že některé informace vypouštíte záměrně?
Například vašemu kolegovi Kmentovi jsem kdysi řekl o tom, že existují poslanci, kteří by se mohli vyslovit pro Topolánkovu vládu, aby prošla Sněmovnou. Také jsem tehdy nevěděl, že mě nahrává. Ale nelituji toho vůbec, vím, že mnoha věcem to tehdy pomohlo. Chtěl jsem zneklidnit ČSSD. Povedlo se.

Opakuji otázku: Vypouštíte záměrně některé informace?
V případě přeběhlíků ano. Nevěděl jsem ale, zda se to pak objeví. Jen jsem tušil, že pan Kmenta si to pro sebe nenechá, minimálně ve vaší redakci. V posledním případě s Bártkem to záměrné nebylo.

Vlastně to byla kdysi z vaší strany provokace s těmi přeběhlíky.
Ne. Manipulace. Ale přípustná.

Přípustná manipulace? Tím se chlubí poradce a přítel premiéra? 
Byla přípustná. Vždyť jsem řekl pravdu. Byla to prognóza, která byla řečena ve správný čas na správném místě.

Informace o přeběhlících dodnes skutečně ovlivňuje chod země a vlády. Dalík "zařídil" přeběhlíky a pomohl Topolánkovi.
To je další mediální konstrukce. Ani Kmentovi jsem neřekl, že jsem je přetáhl, jen jsem o tom věděl. Pomáhal jsem jen panu Pohankovi s tiskovým prohlášením a v komunikaci s novináři. Viděl jsem ho tak třikrát. Teď to říkám poprvé, ale pana Melčáka jsem viděl jednou v životě, a to na oficiální schůzce s premiérem. Nic jsem s ním nevyjednával. Jen jsem věděl o tom, jak to bylo.

O vašich lobbistických snahách v politice se vyprávějí romány. Jak je to spojeno s finančním prospěchem pro vaši firmu?
Určitě není. Ale jak vidím, čekal jste tuto odpověď.

Samozřejmě čekal.
Moje firma dělá něco jiného. Popravdě řečeno někdy přesně ani nevím, co firma dělá, vede ji můj společník, kterému zcela věřím, známe se od mých 14 let.

To máte skvělý život. Co tedy vlastně děláte? Chodíte na schůzky a snažíte se ovlivňovat různé věci?
Chodím i na deset schůzek denně, ale věnuji se i architektuře, developmentu, designu. To mě baví, tam realizuji své cíle a sny.

"Má firma nemá žádné státní zakázky."

Jak se daří vaší firmě od doby, co je Topolánek premiérem? 
V roce 2004 měla našlápnuto k největšímu obratu v historii. Pak přišla kauza Kořistka, která nám ubrala klienty. Od roku 2005 jdeme zase trvale nahoru, pokud jde o obrat.

Tušíte, proč se ptám. Získali jste transparentně všechny zakázky? Nepomohl vám někdo z politiků?
Nemáme žádnou státní zakázku. Vždyť by nám ji nikdo ani nedal! Přece každý ví, že byste o tom psali a byla by z toho jen další kauza.

Mohou vám to takzvaně přihrát přes další lidi a firmy.
Spekulujte si, jak chcete. Až bude mít někdo nějaký důkaz, ať přijde.

Jenže tomu málokdo uvěří, a ani já vám nevěřím, když tvrdíte, že se přes politiku nedostanete k zajímavým zakázkám.
Když nevěříte, tak nevěříte. Řekněte mi konkrétní příklad, co nebylo košer.

O firmě.

Nemáme žádnou státní zakázku. Vždyť by nám ji nikdo ani nedal! Přece každý ví, že byste o tom psali a byla by z toho jen další kauza.

Jeden o ovlivňování: V posledních týdnech jste prý prosazoval, aby byl šéfem představenstva Českých drah Josef Bazala, který vede firmu ČD Cargo.
Jasně. Legenda z hospody. Existují lidé, kteří tvrdí, že je zde démon Dalík a že něco vyjednal, prosadil a zmanipuloval. Důkazy? Žádné.

Udělal jste v posledních dvou letech něco, co přineslo finanční prospěch premiéru Topolánkovi?
Neudělal. On na peníze ani nemyslí, zcela ho pohltila politika.

Říká se také, že vy prosazujete zájmy části ODS a pan Tvrdík zájmy ČSSD. Taková dvojice "íků". A že se domlouváte i s bývalým komunistickým funkcionářem panem Šloufem. I to jsou lži? 
Zajímavé. S panem Tvrdíkem nekomunikuji od srpna 2006, od doby, co sociální demokracie chtěla koalici s KDU-ČSL. Ani s ním nechci komunikovat. Setkávání s panem Šloufem je ale pro mě skutečně zajímavé, protože něco zažil a má pozoruhodné názory. Neobdivuji, nesouhlasím a neadoruji to, co dělal v minulosti. Jsem z protikomunistické rodiny, ale je to zajímavá zkušenost s podobným člověkem mluvit.

K tomu všemu vás kritizuje vytrvale část ODS. Proč vás tak nesnášejí? 
Je to přirozené, protože mám vztah s premiérem, jaký mám.

Říkal jste, že se pohybujete v útrobách české politiky. Studoval jste také politologii. Jaká je vlastně vaše prognóza? Vydrží Topolánkova vláda až do konce volebního období?
Stát se může cokoli, protože ani koalice, ani opozice neví, na jaké hlasování má kolik poslanců. Moje prognóza je, že nebudou předčasné volby. I kdyby tato vláda pozbyla důvěry, tak zřejmě už dovládne.

A prognóza vašeho vztahu s Mirkem Topolánkem?
Je otázka, co bude dělat. Chtěl bych s ním spolupracovat, i kdyby byl mimo politiku. A sám se chci více věnovat aktivitám, které mě baví. Nechci se scházet se zlými novináři, kteří mají pořád nastrčené či ukryté mikrofony. 


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video