"Nahromaděnou zlost se český premiér rozhodl ventilovat na americkém prezidentovi Baracku Obamovi, když prohlásil, že jeho plán řešení krize podporou poptávky je 'cestou do pekel'. Český premiér se má za co zlobit na nového amerického prezidenta. Politika Obamovy administrativy hodně přispěla k pádu jeho vlády," poznamenal deník.
Podle Kommersantu "změna ve Washingtonu zasadila vážný úder české vládě a osobně premiéru Topolánkovi, ale zato přidala sil opozičním sociálním demokratům".
Česko se sice po Lotyšsku a Maďarsku stalo třetí zemí EU, kde během krize padla vláda, ale k Topolánkově pádu podle listu nevedly ekonomické důvody.
V minulosti se sice vyskytly podobné případy, "ale to, že EU přišla o vůdce během hospodářské krize, mnozí přijali jako katastrofu," píše deník. Oficiálně sice nikdo Česko nekritizuje, ale list cituje nejmenovaný zdroj blízký Evropské komisi, podle něhož "Česko uvrhlo Unii v chaos".
Evropa nemá silného vůdce právě v okamžiku, kdy ve světě zuří krize, je třeba budovat vztahy s novou americkou vládou, řešit problémy energetiky a Íránu. Všichni si prý proto myslí, že rotující předsednictví se přežilo.
Východisko představuje Lisabonská smlouva, ale Česko "v nejbližší době může zasadit Unii druhý, ještě silnější úder", pokud Senát bude hlasovat proti smlouvě. Šance na ratifikaci nejsou podle listu velké: většinu v horní komoře mají tradičně euroskeptičtí členové Topolánkovy strany, kteří teď mají příležitost pomstít se svým protivníkům ze sociální demokracie, aktivně podporujícím nová pravidla EU.
Závěrem Kommersant poznamenává, že osud sjednocené Evropy se dnes paradoxně nachází v rukou jednoho z jejích nejznámějších odpůrců, prezidenta Václava Klause, který jmenuje nového premiéra. - čtěte Budoucnost země: v hlavní roli Klaus, scénář zatím neznámý
Štít je podle médií pasé
Vládní Rossijskaja gazeta už předvídá, že i v případě dočasného setrvání Topolánka v křesle premiéra "politická krize v Česku stejně bude mít vážné následky pro EU". Podle deníku nelze vyloučit, že se nyní k moci dostanou síly odmítající posílení Unie.
To, že se předsednickou zemí může stát tak euroskeptický stát, je podle listu "nesmysl" a "hrozba" současně, a to tím spíše, že EU má nyní řešit krizi jako nejvážnější úkol ve své historii. Mezitím však hospodářská krize přechází v politickou, o čemž svědčí pády vlád mimo jiné v Česku, Maďarsku a Pobaltí.
Situaci lze prý přirovnat k "efektu domina", kdy padaly vlády po zhroucení Varšavské smlouvy před dvaceti lety. Západem se šíří panika a Unie slábne před očima. V Česku se k tomu přidala slabost vlády a otevřený spor mezi prezidentem Klausem a premiérem Topolánkem o "velkých" evropských otázkách.
"To, co se odehrálo v Česku, to se odehraje i v dalších zemích," míní komentátor. Předpovídá, že nyní Polsko zůstane vůči Rusku jediným předmostím NATO, Evropa však bude opouštět politiku odporu vůči Rusku.
"Soudě podle vývoje situace, vše jde Rusku na ruku. Evropané ve své většině chápou, že během krize je třeba těsně spolupracovat s Ruskem, které disponuje zdroji nutnými pro obnovu západních ekonomik," soudí Rossijskaja gazeta. Protiraketový štít se tak jeví minulostí, mluvit se bude o spolupráci.
