Topolánek si nemyslí, že vnitro nepřipravilo dostatek důkazů o vazbě Dělnické strany na neonacisty.

Topolánek si nemyslí, že vnitro nepřipravilo dostatek důkazů o vazbě Dělnické strany na neonacisty. | foto: Michal Sváček, MAFRA

Topolánek: Soud si dělá alibi, zrušit KSČM teď půjde těžko

  • 418
Mirek Topolánek zkritizoval zamítnutí vládního návrhu zrušit Dělnickou stranu. Nejvyšší správní soud si tím podle něj připravil půdu pro zamítnutí případné žádosti o rozpuštění KSČM. Premiér to řekl v pořadu Partie televize Prima.

Podle předsedy vlády znamená výrok Nejvyššího správního soudu (NSS) negativní signál pro další obdobné žádosti. Zamítnutím návrhu nastavil podle Topolánka NSS takové podmínky, že bude těžké zrušit jakoukoli jinou stranu.

"Obávám se, a to je moje spekulace, že si Nejvyšší správní soud trochu připravil půdu a tímto rozhodnutím zamezil například zrušení Komunistické strany Čech a Moravy," uvedl.

Soud rozhodoval o zrušení Dělnické strany na žádost vlády. K návrhu na rozpuštění strany dalo podnět ministerstvo vnitra. Vláda mu vyhověla s tím, že DS porušuje zákony a je blízká ultranacionalistickým uskupením, zejména neonacistickému Národnímu odporu. Langer již dříve stranu označil za extremistickou.

Premiérovo stanovisko odmítl předseda opoziční ČSSD Jiří Paroubek. Považuje Topolánkovo vyjádření za zpochybnění nezávislosti soudu a vidí za ním snahu vlády zakrýt neschopnost vypracovat správnou žalobu.

Návrh byl šlendrián, kritizují vládu odborníci

Soud návrh zamítl s tím, že neobsahoval dostatek přesvědčivých důkazů. - čtěte Zákaz Dělnické strany neprošel. Šlendrián to nebyl, hájí se autor návrhu

Podle závěrů NSS se například neprokázalo napojení strany na Národní odpor ani to, že by se strana snažila násilně změnit politický systém. Návrh vlády mimo jiné odkazoval na prohlášení, v němž strana "vyhlašuje nulovou toleranci k polistopadovému politickému systému".

Odborníci na extremismus z řad politologů a neziskových organizací vnitru vyčítají, že nebyli přizváni k sestavování analýzy. Jan Charvát z Karlovy univerzity práci vládních právníků dokonce označil za šlendrián.

Langer: Zrušení komunistů nikam nepovede

O rozpuštění komunistické strany se diskutuje de facto už od převratu v roce 1989. Nejvyšší správní soud se tím však nikdy nezabýval. Naposledy se k tomu kabinet Mirka Topolánek vrátil loni na podzim.

Podnět k tomu, aby vláda podala návrh na přezkoumání, zda KSČM porušuje ústavu a zákony, dal kabinetu Senát, a to na popud své komise pro posouzení ústavnosti KSČM.

Komise pod vedením Jaromíra Štětiny (za Stranu zelených) při dvouleté práci shromáždila řadu indicií, které podle ní nasvědčují porušování ústavy a nedodržování zákonů současnou komunistickou stranou.

Ministerstvo vnitra si chce vyžádat posudky od politologů a expertů na extremismus.

Petici za zrušení KSČM na výzvu občanské iniciativy Vítězný únor už podepsalo 66 tisíc lidí. Iniciátoři akce už se za tímto účelem na premiéra obrátili. Ministr vnitra ale vyjádřil obavu, že zrušení komunistů povede jen ke vzniku jiné strany se stejným programem. - čtěte Zrušení komunistů povede jen ke změně názvu strany, řekl Ivan Langer

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video