Cíle vládní reformy volebního systému jsou dva. Prvním je posílit bonifikací vítěznou stranu, což by mělo pomoci odvrátit povolební pat, jaký nastal například v roce 2006.
Druhým cílem je zavedení přesnějšího poměrného rozdělení mandátů. Na špatnou proporcionalitu v roce 2006 doplatila Strana zelených, která na jedno křeslo ve Sněmovně potřebovala dvojnásob hlasů než ODS a ČSSD. Kvůli neproporcionalitě také nyní zelení odmítli polský a italský model. - čtěte více o původních šesti modelech
"Redukovali jsme počet variant, necháme připravit detailní legislativní znění a teprve potom povedeme politickou diskusi v koalici i napříč Sněmovnou i Senátem," uvedl podle ČTK premiér Mirek Topolánek.
Vláda se inspirovala jinými evropskými zeměmi a nyní se rozhoduje mezi skotskou, nizozemskou a řeckou variantou. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) je má za měsíc převést do paragrafovaného znění zákona.
Skotsko: bonus na úkor druhé strany
Ve skotském volebním systému hrají roli výsledky hlasování podle krajů i celostátní. V prvním skrutiniu by se rozdělilo 175 mandátů podle hlasů v krajích. Přerozdělení by ale bylo proprocionálnější než dnešní český model.
Zbylých 25 poslaneckých křesel by si strany rozporcovaly podle celostátních výsledků. V tomto druhém kole by byl zvýhodněn vítěz voleb na úkor druhé strany. Skotská varianta nedostala podle ČTK od žádného ministerstva "červenou kartu" v podobě zamítavého stanoviska.
"Skotský model považuji za nejvhodnější. Bonus je tam nejmenší, ale přesto účinný," řekl iDNES.cz politolog Tomáš Lebeda, který se na volební systémy specializuje. Podle Lebedy je bonifikace na úkor druhé strany výhodná, protože nepoškozuje menší strany, které jsou potenciálními koaličními partnery vítěze. Snáze se pak tvoří vláda.
Při střídání vítězů voleb vznikne podle Lebedy dlouhodobá spravedlnost. "Jednou má bonus jedna strana, podruhé druhá," říká politolog.
Řecko: zbytkové hlasy berou vítězové
Řecký model počítá také s dvěma koly přepočítávání. V prvním by se většina mandátů rozdělila podle regionálních výsledků tzv. Hagenbach-Bischoffovou metodou. Ta byla v Česku používána do změny systému v dobách opoziční smlouvy a více dodržuje poměrné rozdělení mandátů.
Odlišná od skotského modelu je bonifikace. Zbytek hlasů by totiž buď připadl celostátně vítězné straně, nebo by si ho rozporcovali vítězové v jednotlivých regionech. Šel by tak nejen na úkor druhé strany, ale i těch menších.
Řecký model dostal v ministerské anketě nejvíce hlasů, odmítl ho ale ministr vnitra Ivan Langer. Tomu vadí právě proporcionální Hagenbach-Bischoffova metoda, kterou nyní Pospíšil podle ČTK z návrhu vyřazuje.
Nizozemsko: celostátní přepočet a jednorázový bonus
V poslední, nizozemské variantě se mandáty počítají za celou republiku. Zastoupení ve Sněmovně by tedy proporčně odpovídalo celostátním výsledkům.
Zvýhodnění vítěze voleb je nizozemském modelu zajištěno jednorázovým bonusem zhruba deseti mandátů. Druhou možností je tzv. degresivní bonus, který by se snižoval podle získaného procenta hlasů.
Šéf poslanců ČSSD Michal Hašek už dříve označil jednorázový bonus za protiústavní. "Mně se také příliš nelíbí," řekl iDNES.cz politolog Lebeda. "Je to defacto stále pravidlo většinových systémů. Řecká i skotská varianta se s bonifakací vyrovnávají elegantněji." Degresivní bonus považuje Lebeda za "irelevantní".
. Jak by skončily volby 2006ODS ČSSD KSČM KDU-ČSL SZ Procenta hlasů: 35,38 32,32 12,81 7,22 6,29 Pozn: V Řeckém modelu (1) bere zbytkové hlasy vítěz voleb, v řeckém modelu (2) krajští vítězové. Nizozemská varianta (1) počítá s pevným bonusem 10 hlasů pro vítěze, nizozemská varianta (2) s degresivním bonusem. Zdroj: ČTK |
Vláda by měla minimálně 105 poslanců
Kdyby už v roce 2006 platila jedna ze tří variant, dopadly by volby docela jinak. Nynější vláda by měla nejméně 105 mandátů, a byla by tak silnější. Naopak by lehce oslabila vůdčí pozice ODS v koalici. Určitě by si polepšili zelení, kteří v roce 2006 získali se 6,3 procenta jen 6 mandátů.
Pro strany se středním ziskem (10 až 20 %) se příliš nezmění. Na bonus nedosáhnou a nedokonalá proporcionalita je nepoškozovala ani nezvýhodňovala.
"Diskuse o volebním systému by měla být široká a dlouhodobá. A ať probíhá věcně," zdůrazňuje Lebeda. "Největší problém volební reformy za opoziční smlouvy byl, že tam diskuse vůbec neprobíhala. A když se zákon schvaloval, tak byla naopak velmi emocionální."
. Opozici se nelíbí bonusy pro vítěze"Pokud by snad s tím tři (koaliční) strany přišly a pokud by se tato věc objevila ve schváleném znění zákona, říkám rovnou, že bychom to podrobili ústavní stížnosti." šéf ČSSD Jiří Paroubek kritizuje zvýhodňování vítězné strany "Je to pro nás těžko stravitelné, protože je to zvýhodnění silných stran... Stačí přidat nebo ubrat jednoho poslance, aby jich byl lichý počet." šéf poslanců KSČM Pavel Kováčik nabízí jiné řešení volebních patů "Pro všechny vládní návrhy je společné, že se při přepočítávání hlasů ve druhém skrutiniu sdruží do volebního obvodu více krajů. To pokládám za naprosto nevhodné, protože poslanec by měl být vázán ke svému regionu." Jan Schwippel, poslanec ODS blízký Vlastimilu Tlustému Zdroj: ČTK |
