Topolánkova vláda může zemi dovést k volbám i bez důvěry.

Topolánkova vláda může zemi dovést k volbám i bez důvěry. | foto: Michal Krumphanzl, ČTK

Topolánek potřebuje pro předčasné volby KSČM

  • 1826
Jestliže se strany nedohodnou na poloúřednické vládě, má šéf ODS Mirek Topolánek ještě jednu šanci, jak nepustit k moci ČSSD. Jeho kabinet brzy předloží ústavní zákon o zkrácení volebního období. Mohl by tak zemi dovést k předčasným volbám - přes odpor ČSSD, ale jedině se souhlasem komunistů.

Když včera prezident Václav Klaus přebíral demisi od premiéra Mirka Topolánka, povzdechl si: "Za tři a půl roku mého fungování v tomto úřadu je to již čtvrtá demise vlády. To je poměrně velké číslo."

Sám už naznačil, jaké by se mu líbilo řešení: kdyby mohl jmenovat úřednickou vládu, která by nemusela usilovat o důvěru ve Sněmovně.

Za první republiky to bylo možné. S nápadem, který by dal šanci takové úřednické vládě a zároveň posílil prezidentovy pravomoci, však Klaus narazil u nejsilnějších stran.

"Pokládám to za velkou chybu první republiky a myslím, že se k tomu nebudeme vracet," řekl Topolánek. "Takovou změnu bychom nepodpořili," shodl se s ním výjimečně šéf ČSSD Jiří Paroubek.

Dva základní scénáře vlády
Prezident si nyní bude postupně na Hrad zvát vedení všech pěti stran zastoupených ve Sněmovně, nevynechá tedy ani komunisty.

Nyní existují dva základní scénáře, jak by nová vláda mohla vypadat: zaprvé poloúřednická vláda do předčasných voleb nejpozději v červnu příštího roku.

Druhý scénář razí Paroubek - chce vládu ČSSD na celé čtyři roky. Opírala by se v parlamentu o komunisty a minimálně o jednoho "přeběhlíka" či o duhovou toleranci více stran.

S variantou vlády do předčasných voleb pracuje ODS. Téměř jistě by ji podpořili zelení a nejspíš i lidovci.
"Ve stávající situaci jsou možnosti pro sestavení silné vlády vyčerpány. Nejrychlejší cestou k takovéto vládě jsou předčasné volby," řekl Topolánek, když podal demisi.

Topolánkova vláda brzy předloží ústavní zákon o zkrácení volebního období. Podobně jako v roce 1998, kdy zemi spravoval kabinet Josefa Tošovského. ODS by se ale vzhledem k odporu ČSSD musela spoléhat na hlasy komunistů.

Pak by se volby konaly, i když se strany nedohodnou na vládě. A až do předčasných voleb by mohl zemi spravovat Topolánkův tým. "Ani jsem netušil, že taková konstrukce může existovat. Děkuji za nápad," odvětil šéf ODS na dotaz, zda tuto cestu zkusí.

Paroubek trvá na své šanci
Svého pokusu o sestavení vlády se však stále hlasitě domáhá i šéf ČSSD Paroubek. Tvrdí, že může získat většinu ve Sněmovně, i když zatím může počítat maximálně s komunisty, což mu zajišťuje jen 100 hlasů.

Jméno možného 101. poslance nechce zveřejnit, ale tvrdí, že když nebude mít většinu, nebude o jmenování premiérem usilovat.

Nevyzpytatelný je postoj komunistů. Ti na první místo kladou tzv. "vládu národní shody" (tedy vláda podporovaná všemi stranami včetně KSČM) a až druhou variantou je podle jejich šéfa Vojtěcha Filipa vláda podle Paroubkových not. Ani Filipovi totiž Paroubek zatím nevysvětlil, jak chce většinu v parlamentu sestavit.

Postoj stran k vládě se však může změnit po senátních volbách. I proto chce prezident počkat se jmenováním premiéra až po volbách. Zda třeba největší strany - ODS a ČSSD - nezmění odmítavý postoj k možnosti nějaké formy velké koalice.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video