"Jsem to skutečně já osobně. Nevyhledávám účast na pohřbech od smrti otce, ale o možnost zúčastnit se pohřbu Václava Havla jsem stál," řekl Tomáš Sedlák.
Oslovil přátele na pražském arcibiskupství s přáním zúčastnit se osobně Havlova pohřbu. Do listiny pozvaných se však neměl šanci dostat. Ani arcibiskupství nemělo výjimku pro "obyčejné smrtelníky" k účasti na státním pohřbu.
Loučení s Václavem Havlem |
Jediná možnost účasti na státním pohřbu byla tato: stát se ministrantem obřadu v katedrále svatého Víta.
Den před pohřbem, ve čtvrtek 22. prosince, si tedy Sedlák narychlo půjčil oblečení pro ministranty v jihlavském kostele svatého Ignáce a den před Štědrým dnem vyrazil bývalý jihlavský lidovecký zastupitel už v šest hodin ráno do Prahy.
Kvůli bezpečnostním opatřením musel být na Pražském hradě již o půl osmé ráno. Velký smuteční den v Praze pro něho začal dvouhodinovým nácvikem celého obřadu.
Doprovodil k rakvi americkou exministryni
Krátce před polednem pak vstoupil ministrant Sedlák do Svatovítského chrámu v průvodu církevních hodnostářů. "Policie na okamžik zastavila auta státníků a my jsme prošli. Pak auta dál najížděla," popsal Tomáš Sedlák.
O smutečním ceremoniálu čekal na svůj hlavní úkol při obřadu - doprovodit americkou exministryni k prezidentově rakvi a zpět do lavice pro smuteční hosty.
"Paní Albrightová, to je moje srdeční záležitost. Četl jsem všechny její knihy," řekl Sedlák.
Setkal se i s jinými osobnostmi. Jako ministrant měl možnost potřást si po obřadu rukou s bývalými prezidenty Polska Lechem Walesou a Spojených států Billem Clintonem.
Účast na pohřbu prezidenta Václava Havla označuje Tomáš Sedlák za velký životní zážitek. "Přišel jsem pomoci, protože byla potřeba má služba," řekl.
"Václav Havel je pro mě člověk, díky kterému žijeme ve svobodě. Proto jsem se chtěl obřadu zúčastnit osobně. Prostě jsem chtěl být u toho," prozradil muž z Jihlavy.
