Pohled z "původní" šanghajské čtvrti Pchu-si, za řekou je "nová" Šanghaj jménem Pchu-tung.

Pohled z "původní" šanghajské čtvrti Pchu-si, za řekou je "nová" Šanghaj jménem Pchu-tung. | foto: Profimedia.cz

To megalomanské EXPO pořádá Čína hlavně kvůli sobě samé

  • 0
Šanghajské Expo stálo dvakrát tolik co olympiáda v Pekingu. Ale vyplatí se to. Šanghaj se připravila na pozici finančního centra Asie a – jak má v plánu – také světa. Vytvořila si vynikající infrastrukturu a představila se jako nejvhodnější město pro investice v celé Číně. Tak to v následujícím textu vidí Jiří Kuliš, generální ředitel Veletrhů Brno.

Šanghaj jsem v posledních letech navštěvoval pravidelně jednou ročně. Vždy připomínala staveniště: ze staveb se prášilo, zvuky vrtaček a sbíječek dotvářely vedle hlasitých melodií mobilů zvukový kolorit města. Letošní Šanghaj byla jiná, hotová, dostavěná a čistá. Agresivní melodie mobilů zůstaly. Dovedu spočítat ekonomické přínosy a dopady brněnského výstaviště, o to více mne při letošní návštěvě Šanghaje a Expa zajímala otázka, jaký má vlastně Expo přínos a význam – a pro koho.

Návštěvníci českého pavilonu na světové výstavě Expo 2010 v Šanghaji 15 .května sahají pro štěstí na plakety zpod sochy Jana Nepomuckého, které byly do Číny přivezeny z pražského Karlova mostu

Návštěvníci českého pavilonu na světové výstavě Expo 2010 v Šanghaji 15 .května sahají pro štěstí na plakety zpod sochy Jana Nepomuckého, které byly do Číny přivezeny z pražského Karlova mostu

Nejdražší Expo historie

Čísla o tom, kolik činí náklady vynaložené na přípravu Expa, se velmi liší podle toho, co je v nich započítáno. Šanghaj údajně vynaložila na Expo a městskou infrastrukturu 300 miliard čínských renmimbi, což je asi 45 miliard dolarů. Jiné zdroje hovoří o 55 miliardách dolarů, některé studie až o dvojnásobku. Výdaje Šanghaje na Expo převyšují téměř dvojnásobně výdaje Pekingu na olympijské hry.

Není divu. Vše bylo přestavěno, dostavěno, dnes se v Šanghaji dá i lépe dýchat, protože dříve byl všude prach ze staveb. Většina vozovek dostala nový povrch. Šanghaj mimo jiné získala dva nové letištní terminály, desítky nových kilometrů metra, které je šestkrát delší než před zahájením příprav výstavy. (Pro zajímavost: celková délka linek metra nyní činí 420 kilometrů a má dosáhnout 500 km.) Počet vybudovaných tunelů pro automobilový provoz pod řekou se zvýšil ze dvou na dvanáct. Jen vybudování promenády na březích řeky v prostorách výstaviště stálo 700 milionů dolarů. Přestavěno bylo i nábřeží Bund, šanghajský "Václavák" s elegantními budovami z první poloviny minulého století a výhledem na pudongský "Manhattan" elegantních mrakodrapů z dílny amerických architektů. Šanghaj tak z důvodu konání Expa získala odpovídající městskou infrastrukturu na dalších dvacet let.

Viděno v souvislostech

Šanghaj je mezi čínskými velkoměsty jediným skutečně kosmopolitním městem, kde se cizinec necítí tak moc opuštěně a čínsky. Musí svést boj o statut finančního centra Asie s Hongkongem, ve kterém je – zejména pro cizince – život pořád příjemnější. Současný stav městské infrastruktury má tedy pod heslem "Lepší město, lepší život" přilákat pozornost světových finančních kruhů.

Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád na  výstavě Expo v čínské Šanghaji (11. června 2010)

Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád na výstavě Expo v čínské Šanghaji (11. června 2010)

Kromě infrastruktury Šanghaj nechce ztratit tvář vůči cizincům ani chováním obyvatel. Ve městě je činných 170 000 dobrovolníků, kteří dbají na dodržování pořádku nepořádnými Číňany. Ve vstupech do metra jsou vojáci a na stanicích metra jsou bezpečnostní kontroly jako na letišti. Obyvatelé města byli vyzváni, aby neplivali, nechodili po ulicích ve spodním letním prádle a v pyžamech, nekouřili, nestrkali se v metru, nepředbíhali ve frontách, nekřičeli, což mnozí považují za omezování osobní svobody. Mimo jiné byly uzavřeny všechny obchody s CD/DVD, aby někdo ze zahraničí neobvinil Čínu z pirátství hudebních a filmových nahrávek.

Co vynesou vstupenky

Podle studie Shanghai University of Finance and Economics má bezprostřední ekonomický přínos pro město v podobě příjmů od návštěvníků a účastníků Expa ve městě a na výstavišti činit 11,6 miliardy dolarů, což je 3,5krát více než v případě olympiády v Pekingu. Olympijské hry navštívilo 6,52 milionu osob, z toho 382 000 zahraničních návštěvníků. Expo má navštívit na 70 milionů osob, ale počet zahraničních návštěvníků, kteří Šanghaj navštíví vyloženě kvůli Expu, bude relativně malý. Jen asi pět procent. Půjde převážně o návštěvníky ze sousedních asijských zemí, zejména z Hongkongu.

Dánský pavilon pro Expo 2010 v Šanghaji

Dánský pavilon pro Expo 2010 v Šanghaji

Proč to dělají

Člověk dlouho hledá to správné slovo, jak Expo popsat. Slovo "monstrózní" je to pravé. Můžete si to vyložit pozitivně i negativně. Jejich Expo je prostě neuchopitelné, je tak velké, že se prakticky nedá zhlédnout ani za jeden, ani za dva či tři dny. Čína je velká země s vedením, které si libuje v megalomanských projektech. Expo Šanghaj je jedním z nich. Vedle olympiády v Pekingu a oslav 60. výročí založení ČLR je to již třetí akce obdobného druhu během dvou let. Smyslem těchto podniků je ukázat, že Čína je schopná takové akce zorganizovat.

Hlavním cílem Expa není propagovat zahraniční země v Číně. Pro čínské vedení je smyslem projekce moderní nové velké Číny vůči světu. Prezentace třiceti let čínského hospodářského růstu a snahy technologicky se vyrovnat Západu. Čína chce být akceptována jako hospodářská velmoc a taky se jí to daří. Čína se snaží dělat vše největší, přímo nejgigantičtější, aby všechny předstihla.

Šanghaj, za řekou Bund

Šanghaj, za řekou Bund

Šanghaj

Šanghaj

Tuto ideologii měly i jiné země... Proto muselo být Expo to největší a nejdražší v historii. Pro Čínu má Expo v Šanghaji stejný význam jako Expo v Ósace 1970 pro Japonsko: to se tím stalo moderní zemí, vymanilo se definitivně z izolace a završilo otevírání se světu. Ta Expa jsou si podobná. Opticky i symbolickým významem. Expo Šanghaj je signál planetě, že Čína je připravena konkurovat světu.

Výstaviště je dimenzováno snad na milion návštěvníků denně. Zatím ho navštěvuje zhruba 350 000 lidí denně. Proto ty dlouhé nástupní prostory a komunikace na výstavišti. Než člověk dojde od metra do centra výstaviště, je již fyzicky značně vyčerpán. Výstaviště působí jako 10 až 15 brněnských výstavišť – a to je to brněnské největší ve střední Evropě a 23. největší na světě. Brněnské výstaviště pojme bez problémů 30 000–40 000 návštěvníků denně, na Expo je to desetkrát více.

Šanghaj investovala díky EXPU miliardy dolarů do nové infrastruktury

Šanghaj investovala díky EXPU miliardy dolarů do nové infrastruktury

Zůstanou skvělé pozemky

Každé Expo zanechalo nějakou architektonicky zajímavou stavbu nebo předurčilo nějaký technologický směr nějakou inovací. Ze šanghajského Expa zůstane jen čínský pavilon ve tvaru obrácené pyramidy a stylu pagody a několik budov včetně multifunkční haly pro 24 000 osob. Většina pavilonů a expozic musí být demontována a někam odvezena.
Na jejich místě vyrostou drahé vysokopodlažní obytné budovy, nový Expo Habitat. Na připravených zainvestovaných pozemcích s vybudovanou silniční sítí, stanicí metra a krásnou promenádou na břehu řeky s výhledem na elegantní mrakodrapy amerického střihu.

Současné výstaviště totiž představuje nejcennější a nejdražší pozemky pro obytnou výstavbu v Šanghaji. A právě v tom je půvab Expa a jistě jeden z důvodů, proč od 90. let šanghajská podnikatelská elita podporovala myšlenku uspořádat světovou výstavu právě v Šanghaji. Několik šanghajských stavebních a developerských firem po skončení Expa si vychutná tuto smetanu na dortu zvaném Expo.

český pavilon na EXPO 2010 v Šanghaji

český pavilon na EXPO 2010 v Šanghaji

Skutečný smysl výstavy

Jaký bude mít výstava ekonomický přínos pro jeho účastníky, vlády asi 130 zemí, které investovaly ze státních rozpočtů miliony dolarů do vlastních pavilonů, které budou muset demontovat a odvézt, je velkou neznámou. Jedinou vládou, která do Expa neinvestovala, je americká vláda. Účast na obdobných akcích jí totiž zakazuje federální zákon z roku 1993. Americký pavilon je proto financován ze soukromých zdrojů, převážně ze sponzorských darů amerických firem a soukromých osob, které věnovaly 61 milionů dolarů.

Ale o to nejde. Skutečným smyslem Expa je přilákat zahraniční kapitál do Číny, respektive právě do Šanghaje, a nikoliv obráceně. Ať již Expo navštíví plánovaných 70 milionů návštěvníků, nebo dokonce více, budou to převážně obyčejní Číňané ze Šanghaje a sousedních provincií.

Švýcarský pavilon na výstavě EXPO 2010 v Šanghaji.

Švýcarský pavilon na výstavě EXPO 2010 v Šanghaji.

Spousta vítězů

Takže: kdo na Expu vydělal a jak? Vítězů je hodně. Mnohé z pavilonů Expa jsou architektonickými skvosty. Dobře by se tu vyjímala Kaplického chobotnice. Ekonomickými vítězi této architektonické olympiády pak jsou také týmy umělců a architektů, kteří uměli svým vládám nabídnout a prodat své architektonické koncepty, spolu se stavebními a dalšími místními čínskými firmami, které se na realizaci národních expozic a pavilonů podílely a budou se podílet na jejich demolici.

Náklady na dopravu materiálu a vybavení expozic byly takové, že se vyplatilo zařízení výhradně pořídit od místních čínských firem, které jistě budou na Expo také s vděkem vzpomínat.

MEGAAmbice

Šanghaj je součástí megaaglomerace s 90 miliony obyvatel, která se podílí 20 procenty na HDP Číny. Žije zde téměř pět tisíc lidí na kilometru čtverečním. Samotná Šanghaj patří k nejrychleji rostoucím městům. V posledních letech přibyly tři miliony obyvatel, takže se jedná o megaměsto s více než 20 miliony lidí. V letech 1920–1930 se řadila Šanghaj mezi pět světových velkoměst – Londýn, New York, Paříž a Tokio. Byla i druhým největším přístavem světa a velkým obchodním centrem.

Dnes má Šanghaj ambice vyšší: být první v Asii a pak na světě. Uspořádání největší světové výstavy EXPO zapadá do konceptu technologického soutěžení a soutěžení mezi asijskými městy.

Číně pomůže Expo nepochybně v jejím "rebrandingu" vlastní image vůči světu. Expo bylo vždy symbolem inovace a pokroku. Expo 2010 je symbolem modernizace a pokroku Číny. Pro čínské vedení má význam Expo-diplomacie, neboť má důvod pozvat do Číny zástupce více než 100 vlád.

Největším ekonomickým vítězem vzešlým z Expa v Šanghaji je však pořádající Šanghaj, která z Expa bude profitovat mnoho dalších let. Představila se jako nejvhodnější místo pro investice v Číně a výstava jí jistě pomůže v soutěžení o dominanci mezi asijskými velkoměsty. Šanghaj se stává opět "Perlou" a "Královnou Východu", jako byla před druhou světovou válkou. Expo se tak stalo odrazovým můstkem k tomu, aby se město stalo do roku 2020 největším finančním centrem Asie – a jednou možná i světa.

Video