Vlastimil Tlustý a dvojice "jeho" poslanců Jan Schwippel a Juraj Raninec znovu potrápili premiéra Mirka Topolánka. Spolu s opozicí našli ve Sněmovně potřebný počet hlasů, aby se jim podařilo upravit program schůze podle svého.
Poslanci tak budou muset rozhodnout, zda k citlivému tématu církevních restitucí zřídí dočasnou parlamentní komisi. Do konce roku by měla shromažďovat návrhy, jak zákon upravit tak, aby měl většinovou podporu.
Tlustý zároveň dosáhl toho, aby projednávání samotného církevního zákona z červnového programu schůze vypadlo.
Pokud mu poslanci zřízení komise při dalším jednání schválí, Sněmovna by se k zákonu zřejmě vrátila až příští rok. Jinak by se projednávání odsunulo na podzim, kdy ale zákon stejně nemá šanci v předvolební napjaté atmosféře projít.
Boj o každý hlas
Hlasování bylo těsné, Tlustému kvůli nepřítomnosti některých zákonodárců stačilo pouze 95 hlasů. I tak ale nebylo jasné, zda se mu plán podaří. Poslanci obou táborů totiž střídavě zpochybňovali své hlasování, což je oblíbený způsob, jak na poslední chvíli vehnat do sálu chybějící kolegy a hlasování zopakovat s novým výsledkem.
Nepřijetí vládního návrhu může mít velký dopad na fungování koalice. Lidovečtí politici už dříve varovali, že nebude-li klíčový zákon přijat, může ohrozit samotnou vládu a schválení dalších reformních zákonů, které navrhují občanští demokraté.
Zablokování zákona ve Sněmovně není také dobrou zprávou pro ministra kultury Václava Jehličku, který jeho přípravou spolu s ministrem zemědělství Petrem Gandalovičem strávil několik měsíců. Podcenil však vyjednání podpory ve Sněmovně a klíčový koaliční zákon je téměř odsouzen k neúspěchu. Ministři za to mohou zaplatit svými křesly. - čtěte Topolánek chystá změny ve vládě, šíří se kuloáry
Kritikům zákona se nelíbí představa, že by se stát zavázal k vyplacení 83 miliard církvím a náboženským společnostem. Splácená částka by se spolu s úroky vyšplhala během šedesáti let na 270 miliard korun. Stát by navíc církvím vrátil vedle této finanční kompenzace i třetinu pozemků.
Tlustý tvrdí, že není možné majetek oceňovat podle tržních cen, jak zákon navrhuje, protože by se tím církve zvýhodnily oproti jiným restituentům, kterým se půda oceňovala podle tabulek.
