Václav Klaus vás označoval za nejschopnějšího člověka ODS. Proč jste nakonec nešel do souboje o předsednictví?
Všem jsem říkal, že se nepovažuji za ideálního kandidáta. Měl jsem a stále mám velkou obavu z toho, že by přes mojí osobu byly vedeny útoky na ODS tím nejjednodušším způsobem, a to přes mé bývalé členství v KSČ. Nechtěl jsem, aby se objevovaly titulky, jak může pravicovou stranu vést člověk s takovou minulostí.
Stále jste vrcholovým politikem pravicové strany. Cítíte svou minulost jako problém?
Fakticky ne, symbolicky ano. Lidé dvanáct let vidí, co skutečně dělám. A z toho je naprosto zřejmé, že jsem komunista nikdy nebyl. Na to existuje spousta svědků z celého mého života. Zároveň je fakt, že jsem v KSČ byl. Nechci ale ODS ani sobě komplikovat život tím, že to budu muset stále vysvětlovat.
Zkuste to ještě jednou: proč člověk, který není komunistou, vstupuje ve třiceti letech v roce 1986 do komunistické strany?
Mohl jsem se stát kandidátem věd, možná nejmladším v té době. A k tomu byl nutný souhlas KSČ. Byl jsem vyzván ke vstupu, zeptal jsem se, jestli je to nutné, a odpověď zněla: Teď ještě ne, ale v budoucnu možná ano. Akdyž jsem pak při práci na zahraničních projektech dostal nabídku, abych vstoupil, splnil jsem slib.
Nechtěl jsem vystavovat sebe ani své kolegy problémům pramenícím z toho, kdybych to nesplnil. Nebylo to spojeno s žádnou kariérou, zůstal jsem řadovým pracovníkem. V pondělí 20. listopadu 1989 jsem pak navrhl své stranické organizaci, aby ukončila svou činnost. A ona to opravdu udělala, i když nikdo ještě nevěděl, jak to dopadne.
Asi se dá namítnout: jestli je někdo schopen vstoupit do KSČ kvůli kandidatuře, je možná v životě schopen kvůli kariéře udělat i jiné věci.
Ale já kariéru nedělal. Jen jsem mohl dál dělat svou práci. Považuju to za defenzivní krok, nikoliv ofenzivní, nic jsem nezískal.
Myslíte si jako Václav Klaus, že antikomunismus je něco dávno překonaného?
Musíme si definovat, co máme na mysli. Bránění tomu, aby se poměry vrátily před rok 1989, je jistě nutné. To, že na politické scéně mají takový vliv komunisté, je ale výsledek rozhodnutí nezanedbatelné části společnosti. Velmi mě to mrzí. Ale je třeba se tomu bránit efektivními kroky.
To, že se s komunisty prostě nejedná, za takový krok nepovažujete?
Ale my jsme se od vzniku ODS v roce 1991 snažili politiku dělat tak, aby nebyla závislá na komunistech. Bohužel kroky ostatních stran a výsledky voleb to posouvaly jinam.
Ptáme se, jestli je cestou, jak vliv komunistů omezit, prostě jejich ignorování?
Ano, pokud by to dělali i všichni ostatní. My jsme to dělali a děláme. Problém je v tom, že se ČSSD po roce 1998 obrátila na KSČM, když chtěla v menšinové vládě prosazovat svůj program. Statistika hlasování dokazuje, že téměř vše, co ČSSD v letech opoziční smlouvy prosadila, bylo ve spolupráci s komunisty.
Takže: když s nimi mluví ostatní, ODS prostě musí taky.
V okamžiku, kdy se díky ČSSD stali neignorovanou součástí politického spektra a jedná s nimi prezidentský kandidát Pithart, neumím si představit, jak bychom je my sami mohli dál ignorovat.
Václav Klaus s nimi nejednal?
Odpovídám, že jednal, ale až poté, co s nimi společně čtyři roky postupovali sociální demokraté a jednali s nimi všichni ostatní. Pak už bylo neudržitelné, aby ODS zůstala stranou.
Pro KSČM by měla být ODS tím největším nepřítelem.
A taky to tak je, dokazuje to hlasování v parlamentu.
Jak jste pak dokázali, aby komunisté volili Václava Klause prezidentem?
Myslím, že jsme je nepřesvědčili. Kdyby oni sami nedávali přednost našemu kandidátovi před ostatními, nepřesvědčili bychom je. Ale komunistů, kteří podpořili Klause vůči Sokolovi, je mnohem méně, než se traduje.
Vy jste byl hlavním vyjednavačem při prezidentské volbě. Kolik komunistických hlasů jste získal?
Naší základní taktikou bylo od počátku individuální jednání s jednotlivými poslanci a senátory bez ohledu na názor jejich stranických sekretariátů. Proto nemůžu přijmout, že by se mně osobně podařilo sehnat, jak vy říkáte, nějaké hlasy. Já byl jen ten, kdo shromažďoval a vyhodnocoval informace.
Nic však není zadarmo. Co jste tedy slíbili komunistům?
Řeknu, že nic. Klaus prostě vyhrál, protože byl lepší než Sokol. 142 poslanců a senátorů si myslelo, že Česká republika má mít prezidenta. A z nabídky kandidátů si vybrali Klause.
Tvrdíte, že praktickou politikou dokazujete, jak jste si s komunisty cizí. Můžete se zaručit, že ODS neudělá v praktické politice nic, co by vliv komunistů posílilo?
Vy vidíte nějaký náznak čehokoliv, co by se tak dalo vykládat?
Co takhle komunistka v Radě ČT, zvolená ve sněmovně po koordinovaném postupu ODS a KSČM?
Tohle považuju za velmi ošklivé obvinění. Chtěl bych připomenout spolupráci KSČM a ČSSD v uplynulých letech a také to, že dohromady mají 111 hlasů ve sněmovně. Komunistka do Rady ČT byla podle mě zvolena stejně jako komunista Vojtěch Filip místopředsedou sněmovny.
Samozřejmě, v tajné volbě se špatně dokazuje, čí byly hlasy. Zájmy ODS a KSČM se však v mediální oblasti velmi blíží. Ve středu jste společně hájili radu pro vysílání.
Ne, my jsme jen nebyli na stejné lodi s vládní koalicí. Obhajovali jsme jednoduchou logiku: ve Stockholmu probíhá odvolací soud a existuje naděje, že ještě nebudeme muset platit těch deset a půl miliardy. A do toho český parlament ukazuje prstem a za viníka označuje vysílací radu a šmahem ji odvolává.
To je taková nahrávka CME, že to snad pochopí každý. To, že stejnou logikou ji obhajovali komunisté, můžu přičíst jedině tomu, že to tak opravdu je. To je tak absurdní postup, že to pochopí každý normální člověk. Pokud samozřejmě nemá politické zájmy a vládní koalice je asi má.
Možná by se dal najít i další důvod vašeho stanoviska. ODS tradičně stojí na straně Vladimíra Železného a televize Nova: většina senátorů hlasovala proti vydání Železného, kterého po návratu z cely přijímal Václav Klaus, prosazovali jste zákon prodlužující Nově licenci až do roku 2017.
Myslím, že to není pravda a že jsme byli jenom tak onálepkováni. Rád mluvím sám za sebe: bývám oblíbeným terčem jak Sedmičky, tak pořadu Kotel. Jsem dokonalý důkaz, že Nova politiky ODS nešetří.
Avšak jen senátoři ODS a KSČM odmítali Železného vydat stíhání.
Myslím, že tam šlo o něco jiného. Naši senátoři nechtěli Železnému upřít právo předložit k jeho případu dokumenty v imunitním výboru. Někteří senátoři ODS pak na protest proti postupu senátu hlasovali proti vydání. Šlo o princip.
Vás kolega, poslanec ODS Petr Pleva, tvrdí, že koalice chce ovládnout Novu. Co tím přesně ODS míní?
Asi by měl odpovědět kolega Pleva. Ale z vládní koalice už se ozvaly hlasy, že by CME měla být předána licence Novy. A to naznačuje, že nejde jen o škodu z arbitráže.
A o co jde?
Je zjevné, že CMEjde o získání licence. A to, jak postupuje část koalice, naznačuje, že jí jde o totéž.
A to vy jste proti...
Ptali jste se, o co jde koalici.
Ve Slaném máte dům za pět milionů korun. Hypotéku jste si nebral. Kde jste na něj vzal?
Vydělal jsem si na to převážně v politice. Překvapovalo mě, že na stránkách novin ve stejných dnech vycházely útoky, kde jsem vzal na dům, a na druhé stránce útoky, jako že jsem měl za léta 1998-2002 zdaněný zisk čtyři miliony korun.
Sám jste připustil, že vám na dům někdo půjčil. Věřitele jste však odmítl zveřejnit. Uděláte to teď?
Média mají právo vědět vše, co se týká mě. Co se týká druhé osoby, mají právo to vědět, pokud ta osoba s tím souhlasí. Soukromé osoby mi zcela korektně půjčily, já to dodnes z naprosté většiny vrátil, ale pokud ty osoby nesouhlasí s tím, že jejich jména budou zveřejněna, já považuji za korektní to neříkat.
Jste politik, rozhodujete o našich penězích. Neznáme vašeho věřitele, takže nás musí napadnout, komu a jak jste asi zavázán.
Ale to není pravda. Já si nepůjčil od žádného podniku, firmy, ale výlučně od soukromých osob. Mediální cenu jsem za tohle rozhodnutí zaplatil. Myslím, že je dokonce přednost, že ukazuji, že své peníze vkládám do nemovitosti a že v pořadí hodnot je u mě na prvním místě rodinný dům a pak všechno ostatní.
Ale dobře: nevím, co to slovo znamená pro vás či vaše čtenáře, ale přísahám, že osoba, od níž jsem si půjčil, nemá vůbec žádný vztah k mému působení v politice. A není to ani žádný podnikatel.
