Obce mohou žádat o vrácení titulu městys od 1. července 2006, kdy začala platit novela zákona o obcích. Týká se 390 obcí, které o status přišly v 50. letech minulého století.
O navrácení rozhoduje předseda Sněmovny - zatím vyhověl všem žadatelům. Naposledy, letos 17. března, vrátila Miroslava Němcová status Nové Říši na Jihlavsku.
Obce o vrácení titulu žádají většinou kvůli tradici. "Chtěli jsme to kvůli historickému významu. Když císař Rudolf II. jmenoval Jedovnice městysem, tak se tady mohly dělat trhy a byla to jakási prestiž," uvádí Jaroslav Šíbl, starosta obce z Blanenska. Dnes však žádné výhody z titulu městys neplynou.
Změna naopak přijde obecní kasu na několik tisíc korun. "Museli jsme měnit razítka, účty či hlavičkový papír," říká Václav Venhauer, starosta Libice nad Doubravou na Havlíčkobrodsku, jedné z obcí, které navrácení titulu iniciovaly.
V městysech se směly pořádat dobytčí trhy
Historický titul městys přestal existovat v roce 1954 zákonem o národních výborech. Při obnově místní samosprávy v roce 1990 nebyl zaveden. Navrácení titulu si vymohly dotčené obce. A to i s vědomím, že jim z tohoto označení nekyne žádný prospěch.
Městyse jsou zpravidla menší než města a větší než vesnice. Obce, které byly spádovým centrem pro okolní vsi, získávaly tento status od středověku. Titul obcím například poskytoval právo pořádat týdenní nebo dobytčí trhy.
V polovině 19. století se vznikem obecní samosprávy městys tato privilegia ztratil. Přesto císař a po vzniku Československa v roce 1918 vláda i nadále titul udílela. Posledním městysem se v roce 1948 stal Nový Hrozenkov.
Celkem je podle informací ministerstva vnitra k 1. lednu 2011 v Česku 6 246 obcí a 5 vojenských újezdů.
