Kilometr nad zemí letí startující raketoplán téměř rychlostí zvuku. Až se bude po několika dnech vracet na Zemi, budou ho před více než tisícistupňovým žárem chránit desetitisíce "dlaždic" tepelného štítu.
Dlaždic, do kterých stačí zatlačit prstem a uděláte do nich díru.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) proto rozhodl o dalším odkladu posledního startu raketoplánu Discovery. Nynější termín počítá s pátečním večerem. Nejolétanější raketoplán flotily přitom musí odstartovat do začátku příštího týdne, jinak by mu zase hrozilo, že ho na oběžné dráze "upeče" Slunce. (podrobnosti čtěte ve středečním článku)
Předešlé odklady - Discovery měl startovat už 1. listopadu - nezavinilo počasí, ale prověřování technického stavu raketoplánu.
PODMÍNKY PRO STARTVítr: u země musí být maximálně 35-63 km v hodině (podle směru), další pravidla jsou pro větší výšky Srážky: žádné Blesky: nesmí se během půl hodiny před startem objevit do 10 námořních mil (asi 18,5 kilometru) od startovní rampy Podrobné podmínky uvádí web NASA (dokument pdf). Fakta o raketoplánu včetně původu jména jsou zde. |
"Déšť je největší problém, tepelná ochrana raketoplánu je velice snadno poškoditelná," říká Antonín Vítek z Akademie věc, který dění kolem Discovery bedlivě sleduje.
"Srážka s kapkou vody ve vysoké rychlosti může tepelný štít vážně poškodit. Dlaždice štítu jsou tvořené křemennou vatou a je v nich hodně vzduchu," vysvětluje, proč je tepelný štít tak měkký.
S poškozeným tepelným štítem by raketoplán nemohl přistát - hrozil by mu osud Columbie, která před sedmi a půl lety při návratu na Zem shořela v atmosféře. Všech sedm astronautů tehdy zahynulo. Proto NASA má na Zemi ke startu připravený raketoplán Atlantis v roli záchranného člunu.
Kilometrový bleskosvod
Startovat nelze ani v případě, že jsou poblíž bouřkové mraky. "Sloup ohně z motorů startující soustavy je vlastně plazma a ta je vodivá. Teoreticky by se mohl udělat třeba kilometr dlouhý bleskosvod. Raketoplán sice je 'Faradayova klec' a náboj z blesku by se měl svézt, ale bludné proudy, které se mohou indukovat, dokážou vysadit či poškodit elektroniku," řekl iDNES.cz Vítek.
Podobný případ podle něj nastal při startu lodi Apollo 12 k Měsíci. Tehdy tříčlenné posádce vypadly počítače, poškozené ale nebyly a astronautům se je podařilo nahodit.
Třetím významným faktorem je vítr. Ten hraje roli zejména v rozhodování, zda raketoplánu povolit přistání. Ale i u startu: kdyby totiž měl stroj v prvních minutách letu poruchu a posádka musela přerušit let, raketoplán by přistával do půl hodiny po startu na Floridě. A platilo by pro něj to samé, co pro každý přistávající raketoplán, tedy že má na dosednutí na dráhu jen jeden pokus.
