„Ročně je odhaleno kolem 1000 nových případů. Skutečný počet lidí, kteří by měli být léčeni, je však několikanásobně větší,“ uvedl přednosta Kliniky infekčních chorob Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno Petr Husa. Nemoc se projeví často až po 20 až 30 letech, kdy se u pacienta rozvine poškození jater.
Onemocnění je nejčastěji spojováno s injekčními uživateli drog, ještě v 90. letech lékaři o přenosech při transfuzích prakticky nevěděli. Nakažených kvůli krevní transfuzi mohou být tisíce, další nemocní již zemřeli. Například Ivona Trnková se nakazila v roce 1981, nejspíš při porodu nebo operaci před ním. Nemoc pro ní představovala i velkou psychickou zátěž. „Lékařka mě tehdy označila za prostitutku a narkomanku. Já neměla tušení, jak jsem se mohla nakazit,“ dodala.
Podstupovala opakovaně náročnou léčbu interferony, která měla výrazné vedlejší účinky. Při každé zhubla 20 kilo, trpěla horečkami a přišla o vlasy. Bála se, že se o nemoci dozví zaměstnavatel a přijde o práci. K novým lékům se dostala loni v březnu. „Po čtyřech týdnech bylo jasné, že virus po 36 letech zmizel. Neměla jsem žádné vedlejší účinky,“ dodala.
Podle Husy by bylo užitečné otestovat ženy, které rodily před rokem 1992. „Stále k nám chodí třeba osmdesátileté babičky s rakovinou jater, které mají v anamnéze jen několik porodů nebo potratů,“ dodal Husa. Podle něj v 70. letech v západní Evropě byly epidemie nákazy z anti-RH faktoru, který se dává těhotným ženám. „Je velmi pravděpodobné, že podobnou cestou se infikovala významná část žen u nás,“ dodal.
Zatímco u narkomanů je při nakažení z injekční jehly pravděpodobnost rozvinutí chronické hepatitidy C asi 50 procent, u transfuze do roku 1992 je až osmdesátiprocentní, protože jde o velkou dávku krve. „Porody před rokem 1992 bych bral jako za jeden z rizikových faktorů. S krevními preparáty se v tehdejším zdravotnictví nešetřilo. Nebyl nedostatek krve a transfúze se dávaly velice často,“ řekl Husa.
V současné době je možné nemoc úplně z organismu vyléčit do dvou až tří měsíců. Léčba pacienta stojí podle ředitele Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakuba Dvořáčka asi 500 000 korun. Je hrazená z veřejného zdravotního pojištění.
Pokud už se u pacienta nerozvinula cirhóza, může být bez následků. Ta postihne 20 až 30 procent nakažených hepatitidou C. Ani v případě cirhózy ale lékaři často hepatitidu C neodhalí, protože poškození jater spojují s alkoholem či obezitou. U cirhózy je také vyšší riziko rozvoje rakoviny jater, která je obtížně léčitelná.
