Čtyřletý a osmiletý kluk neviděli svou mámu přes rok. Zatímco ona si odpykávala tříletý trest ve věznici ve Světlé, oni skončili v Klokánku.
Podobných příběhů mohou být spousty. Přesné počty dětí, jejich rodiče pobývají za mřížemi, není možné zjistit. "Statistiky, kolik mají odsouzení dětí, nevedeme," přiznala mluvčí Vězeňské služby Markéta Prunerová. Podle odhadů Českého helsinského výboru jich může být i 24 tisíc.
Jedinou možností pro osobní setkání jsou návštěvy, které věznice svým chovancům dovolují zpravidla jednou do měsíce na tři hodiny. Prostředí pro setkání - často po velmi dlouhé době - však obvykle není vlídné pro nikoho, tím méně pro děti. Český helsinský výbor proto před třemi lety v osmi věznicích rozjel projekt takzvaných "dobrých návštěv".
"Základní rozdíl je v tom, že dobrá návštěva je asistovaná. Je u ní přítomný psycholog, který v případě potřeby pomůže odstranit komunikační bariéry nebo usnadňuje složité situace," řekla iDNES.cz ředitelka Českého helsinského výboru Markéta Kovaříková.
Dobré návštěvy pomohly i zmiňované matce dvou kluků, která už je čtrnáct měsíců na svobodě. Nedávno jí byly obě děti opět svěřeny do péče. Matka si také našla práci v kadeřnickém salonu.
Hračky i dobroty
Při "dobré návštěvě" nechybí občerstvení a hračky. Podle Kovaříkové přívětivější prostředí pomůže zmírnit stres a nejistotu na obou stranách. Děti se navíc ještě před příchodem do vězení dozvědí, jak třeba funguje detektor kovu při vstupu, aby se tolik nebály.
Díky projektu financovaném z grantů, který se inspiroval v zahraničí, se mohlo loni čtyřikrát setkat s uvězněným rodičem 78 dětí.
Problém je podle organizace paradoxně i s jejich výběrem. Ti, kteří se o děti dočasně starají - prarodiče, pěstounské rodiny či dětské domovy - často se setkáváním nesouhlasí.
Věznice nejsou pro děti
"Není to populární téma. Názor veřejnosti je často takový, že nejlepší je s takovým rodičem ukončit kontakt, než aby se ještě podporoval," přiznává Kovaříková.
Podle ní Helsinský výbor rovněž usiluje o to, aby se zlepšily podmínky pro všechny návštěvy, i ty neasistované. Ve většině věznic například není možné, aby vězni vzali své dítě třeba na klín.
"Nelze plošně říct, že návštěvní místnosti jsou naprosto nevyhovující," řekla Prunerová s tím, že prostředí odpovídá architektonickým i ekonomickým možnostem věznic. Vězeňská služba se podle ní v rámci možností snaží vytvořit i prostředí pro návštěvy dětí.
