Předkládá jim dlouho opomíjená témata, jako je třeba zločinnost. A dovedně je rozebírá prostřednictvím sociálních sítí. „Je pro nás stále obtížné získat prostor v klasických médiích, která nás přehlížejí, proto jsme se soustředili na Twitter,“ vysvětluje.
Je i výborným řečníkem. Patrné to bylo loni během jeho krátké návštěvy Prahy. Uvolněně ze sebe sypal brilantní trefné metafory. Nepotřeboval dlouho hledat slova. „Evropské politické elity dokonale ignorují vůli voličů,“ vyjádřil se Baudet. „A nizozemští vládní politici ukázali, že plní spíše vůli Bruselu,“ doplnil.
Jeho charizmatická vystoupení a neokoukanou tvář ocenili i diváci populárního televizního pořadu EenVandaag, takže nedávno jej zvolili nejvýraznějším nizozemským politikem roku 2017.
Vycházející hvězda evropské politiky
Svérázný intelektuál svou osobní popularitou rychle táhne vzhůru i svou stranu. Během své krátké existence se propracovala v žebříčcích obliby na druhé místo a tvrdě šlape na paty vládní středopravé straně VVD premiéra Marka Rutteho. Britský list Times dokonce Baudeta označil za vycházející hvězdu evropské politiky.
Do určité míry se usadil na uprázdněném místě Geerta Wilderse, tvrdého kritika islámu a šéfa druhé nejsilnější parlamentní partaje – Strany pro svobodu PVV, která ale v poslední době prožívá útlum. Ve zmíněném žebříčku popularity je Wildersova strana až na sedmém místě.
Vítá běžence a oslavuje EU. Volební úspěch slaví i „nizozemský Trudeau“ |
Nové rozložení sil bylo patrné i ve volbách, které proběhly v uplynulém týdnu. Ústředním tématem byl nedostatek bytů a rostoucí nájmy.
Wilders se svým protiislámským tažením však na mnohé působil až příliš umanutě, naproti tomu obratný Baudet dokázal nasávat širokou podporu, přestože se soustředil jen na Amsterdam, kde nakonec získal na radnici čtyři křesla.
Podařilo se mu vnutit svá témata i soupeřům, takže i Mark Rutte považoval za nutné ujistit voliče, že imigranti nedostávají přednost před místními. „Lidé, kteří přicházejí do Nizozemska, musí zaujmout místo na konci fronty,“ ujistil premiér.
To tvrdí Baudet už dlouho. Neskrývá nijak rezervovaný postoj k multikulturním konceptům, vyzdvihuje roli národních států a přimlouvá se za častější využití lidových hlasování. Za to vše si u mainstreamových evropských komentátorů vykoledoval nálepku „populisty“. Nijak ho to nerozladilo.
„Pokud být populistou znamená, že dotyčný politik se zajímá o problémy běžných voličů a snaží se prosadit prostředky přímé demokracie, aby mohli vyjádřit svou vůli, potom jsem populistou,“ prohlásil loni na konferenci své strany.
Jedním z takových referend se jeho strana – původně hnutí – uvedla, když si před dvěma lety vymohla konání referenda k dohodě o přidružení Ukrajiny k Evropské unii.
Těžká doba pro sociální demokraty v Evropě: nedokážou obhájit zájmy voličů![]() |
Srovnávají ho s jinými mladými politiky protisystémových stran v Evropě, jako je rakouský kancléř Sebastian Kurz či šéf italského Hnutí pěti hvězd Luigi Di Maio.
Samotný Baudet žádné politické vzory nejmenuje. Považuje se za obdivovatele i za přítele britského konzervativního myslitele Rogera Scrutona. Filozofii vystudoval na Leidenské univerzitě, na Amsterdamské univerzitě pak absolvoval práva, která i přednáší. Zdůrazňuje význam lidské nezávislosti.
„Musíme chránit naši svobodu a tím i naši tradiční toleranci,“ předkládá své zásadní krédo.