Vláda Mayové chce radikálně snížit roční přírůstek imigrantů omezením přijímání méně kvalifikovaných osob. Předsedkyně vlády potvrdila, že kabinet se bude držet deklarovaného cíle na čistou migraci ve výši 100 000 lidí ročně. Rozdíl mezi počtem lidí, kteří se za 12 měsíců do Británie přistěhují, a těch, kteří zemi opustí, se přitom za poslední sledovaná období pohybuje kolem 250 000.
Premiérka Mayová BBC řekla, že vysoce kvalifikovaní pracovníci dostanou po odchodu z EU přednost, naopak k občanům EU už budou úřady přistupovat stejně jako ke komukoli jinému. Vláda také hodlá zavést dolní platovou hranici, která má „zajistit, že nebudou (imigranti) soutěžit s lidmi již ve Spojeném království“. Ministr vnitra Sajid Javid pak naznačil, že by mohl být zrušen limit na počet víz vydávaných ročně vysoce kvalifikovaným uchazečům o práci v Británii. Momentálně je stanoven na 20 700.
„Prezentovaná imigrační politika uplatňuje výsledek referenda a vrací nám kontrolu nad hranicemi. Zajišťuje, že jednou pro vždy skoncujeme s volným pohybem osob a poprvé za desetiletí bude o tom, kolik lidí může přijít do Spojeného království, rozhodovat britská vláda,“ řekla televizi Sky News britská premiérka.
Proti spekulacím o potlačování imigrace již dříve vystupovali zástupci britských podniků a průmyslu, vůči novému plánu se už ohradila organizace British Retail Consortium sdružující většinu prodejců v zemi (bráno podle obratu). Sdružení uvedlo, že imigrační politika by měla vycházet z potřeb hospodářství a nikoli zavádět „nahodilou“ hranici podle platů nebo schopností.
Mayová ujišťuje, že vláda se bude řídit ekonomickými zájmy a připustila vytvoření výjimky pro pracovníky v zemědělství. Mnoho takových opatření si ale nepřeje. „Když se podíváte na tyto oblasti s nízkou kvalifikací, doufáme, že zde bude možno vytrénovat lidi žijící v Británii, aby místa zaplnili,“ citoval premiérku list The Guardian.
Do vládních plánů se ihned opřeli zástupci opoziční Labouristické strany. Podle stínové ministryně vnitra Diane Abbottové limit na čistou migraci jen „démonizuje“ zájemce o práci v Británii. „Premiérka oznámila konec volného pohybu osob, jako by to bylo vzrušující nové opatření,“ poznamenal poslanec David Lammy. Podle něj by dodržení cíle na 100 000 přistěhovalců ročně poškodilo britské zdravotnictví a další veřejné služby.
Irská otázka
Premiérka rovněž dala najevo, že brzy předloží Evropské unii novou nabídku týkající se režimu na hranici mezi Irskem a Severním Irskem. „Ty návrhy předložíme. (...) Je to proto, že plán, s nímž přišla EU, je pro nás nepřijatelný. Protože plán, s nímž přišla EU, je plánem, který v podstatě ponechává Severní Irsko v celní unii a zaručuje, že Irským mořem fakticky povede celní hranice,“ řekla Mayová zpravodajskému webu BBC.
Irové řeší sjednocení ostrova, dávný sen křísí brexit a populační změna |
Agentura Bloomberg a deník The Times předtím s odvoláním na nejmenované členy britské vlády informovaly, že Mayová plánuje ústupky týkající se „nouzového“ scénáře pro případ, že se obě strany v rozhovorech o budoucích vztazích nedohodnou na lepším řešení problému kolem irské hranice.
Podle agentury Bloomberg Londýn novou nabídku předloží během října. Krok by mohl rozhýbat vyjednávání, která jsou od března prakticky na mrtvém bodě. EU dává najevo, že bez funkční a závazné pojistky pro fungování irské hranice dohodu o odchodu nebude možné uzavřít. To by znamenalo, že Británie v březnu „vypadne“ z EU bez přechodného období určeného pro zavedení opatření týkajících se budoucích obchodních vztahů.
Nová britská nabídka podle médií spočívá v tom, že Londýn přestane odmítat zavedení nových kontrol zboží putujícího mezi Severním Irskem a zbytkem Británie. Vláda výměnou požaduje, aby irská pojistka obnášela setrvání celého Spojeného království v systému evropských celních pravidel.
Červené linie
Zavedení kontrol v moři mezi Severním Irskem a zbytkem Británie i odchod z evropské celní unie patří k „červeným liniím“ Mayové, jejichž překročení premiérka nepřipouští. „Úřad premiérky bude tvrdit, že Spojené království v tomto momentě (po přechodném období na konci roku 2020) opustilo celní unii, ale zachováním klíčových pravidel by byla po mnoho let omezena schopnost uzavírat obchodní dohody,“ komentoval záměr vlády The Times.
Mayová v úterý detaily plánované nabídky nevysvětlila. Řekla jen, že nejlepší způsob, jak se vypořádat s problémem irské hranice je širší dohoda s EU založená na jejím „plánu z Chequers“. Zástupci severoirské Demokratické unionistické strany (DUP), o jejíž podporu se britská vláda v parlamentu opírá, údajně o záměru popsaném médii nevěděli. Strana prý nyní záležitost s vládou probírá.
Podle The Times ústupek Mayové pravděpodobné rozlítí zastánce tvrdšího brexitu, kteří jej budou považovat za „setrvání v částečné celní unii na dobu neurčitou“. „Nouzová varianta by nabrala účinnost, pakliže by během přechodného období nebyl dojednán způsob, jak zamezit pevné hranici mezi Irskem a Severním Irskem,“ pokračuje list.
Právě obnovení hraničních kontrol, které by šlo proti obsahu klíčové mírové dohody uzavřené před 20 lety po desetiletích násilí, se Londýn i Brusel chtějí vyhnout. Britský ministr financí Philip Hammond se ale v pondělí zdánlivě odpoutal od oficiální vládní politiky, když řekl, že jeho země bude prosazovat standardní hranici, pokud by měla EU opustit bez dohody.
Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker při úterní debatě s poslanci Evropského parlamentu zopakoval, že Evropská unie se chce s Británií na jejím odchodu z bloku dohodnout. Upozornil, že brexit bez dohody není tím nejlepším řešením, i když mnozí britští politici takový názor zastávají. „Ti, kteří si myslí, že odchod bez dohody by byl nejlepším řešením, si neuvědomují následky takového scénáře,“ řekl Juncker.
25. září 2018 |
