Izraelskou žádost podle listu Bushovi přednesl izraelský premiér Ehud Olmert, který chtěl, aby byly použity protibunkrové bomby s vysokou účinností, a žádal také povolení přeletů nad iráckým územím pro případ útoku na íránský komplex pro obohacování uranu v Natanzu.
PROTIBUNKROVÉ ZBRANĚTyto zbraně mají schopnost proniknout hluboko do obvykle podzemních objektů a teprve tam vybuchnout. |
Podle listu Bush nicméně dal zelenou pro tajné operace, jejichž cílem je všemožně sabotovat údajné snahy Íránu o vývoj jaderných zbraní.
S podobnými informacemi přišel loni v září i britský deník The Guardian. Tvrdil, že Bush odmítl při dvoustranné schůzce 14. května Olmertovu žádost o bombardování íránských jaderných zařízení. Izraelský list Haarec zase loni v září napsal, že Washington odmítl dodat Izraeli protibunkrové miny ze strachu, že by mohly být použity při útoku na Írán.
Obama: Írán bude naší největší výzvou
K Íránu se dnes vyjádřil také budoucí americký prezident Barack Obama. Prohlásil, že hodlá ve vztahu k Íráncům zdůraznit úctu, ale také vysvětlit, co přesně očekává od jejich vůdců. "Írán bude jednou z našich největších výzev," prohlásil. Za hlavní problémy označil íránskou podporu libanonskému šíitskému hnutí Hizballáh a íránský program obohacování uranu.
Na rozdíl od Bushovy vlády se prý Obama bude snažit o více kontaktů s Íránem. "Připravujeme se na to a předpokládáme, že se nám podaří pohnout se rychle kupředu," řekl Obama.
USA podezírají Teherán, že tají své vojenské nukleární ambice a že se v rámci energetického programu věnuje jadernému vyzbrojování. Obama řekl, že je připraven nabídnou Íránu ekonomické pobídky výměnou za zastavení jaderného programu. Jestliže to Írán odmítne, pak musí podle Obamy Teherán počítat se zpřísněnými sankcemi.
