Chlapci dostali před začátkem vyprošťování z jeskyně prášky proti úzkosti, které měly zabránit panickým záchvatům a zároveň zajistit, že zůstanou při vědomí a nepřestanou dýchat. Záchranáři jim poté nasadili celoobličejové masky a připoutali jednotlivce k ohebným plastovým nosítkům.
V zatopených částech jeskyně se potápěči přidržovali vodícího lana, zatímco posouvali nosítka dopředu. Zhruba každých čtyřicet minut se vynořovali, aby zkontrolovali životní funkce chlapců. Na klesajících úsecích nechali potápěči nosítka klouzat po hadicích, které pumpovaly vodu z jeskyně.
Na strmějších svazích týmy potápěčů nosítka opatrně nesly. Při putování nerovnými oblastmi byla nosítka připevněna ke stropním lanům. V některých zatopených oblastech plula nosítka na raftech tlačených členy záchranářského týmu.
Pili jsme vodu ze stěn, popsali thajští chlapci martyrium v jeskyni |
Fotbalisté ve věku 11 až 16 let a jejich 25letý trenér uvázli v zaplaveném jeskynním komplexu na severu Thajska 23. června. Skupina mladých sportovců před stoupající hladinou vody postupně ustoupila do vzdálenosti více než čtyři kilometry od ústí jeskyně. Tam zůstali uvěznění osmnáct dnů.
Složitou záchrannou operaci zahájily úřady až 8. července. Všech třináct fotbalistů se potápěčům povedlo vyprostit ve třech etapách trvajících do 10. července.
Po evakuaci z jeskynního komplexu byli sportovci převezeni do nemocnice na severu země, ze které je propustili ve středu. Předtím, než se rozjeli do svých domovů, fotbalisté vystoupili na veřejnosti a odpovídali na dotazy novinářů.
