Místo toho, aby Američané na většinu otázek spojených s 11. zářím našli odpověď, narážejí na otázky další. Co to s námi všechno udělalo? Je tu bezpečněji? Je naše válka proti terorismu vedena správným směrem? Měli jsme jít do Iráku?
To neznamená, že tato země není dál hrdá, velká, mocná. Ale prožívá dramatickou změnu. A svět kolem to cítí a je zneklidněn. Je to jak motiv ze starých bájí. Obr byl poraněn a říše se bojí, zda svůj hněv utlumí a odplatu namíří správným směrem.
Co všechno se za dva roky od 11. září 2001 změnilo? Amerika hodně pracovala na tom, aby zpřísnila svoji bezpečnost. Lidem to zkomplikovalo životy, šli z jednoho teroristického poplachu do druhého. Vyrovnali by se s tím lépe, pokud by měli jistotu, že žijí skutečně v bezpečnější zemi.
Ne všichni ale mají ten pocit. Kde je ta hranice, kdy budeme skutečně v bezpečí, a přitom zůstaneme svobodní, ptají se? Teroristická síť Al-Kajda byla rozprášena, ale nikoli zničena. A její vůdce, hlavní strůjce zářijové tragédie Usáma bin Ládin, dál uniká.
Amerika rozbila vládu Talibanu. Ale klidu a pořádku Afghánistán nedošel. Ještě složitější je to s Irákem. Byl zničen nebezpečný režim, který měl skrývat a tajně vyvíjet nejničivější zbraně. Ukazuje se však, že žádné zbraně nejspíš nebyly a že Saddámův režim byl parodií ve srovnání s démonickou říší Severní Koreje.
A to ještě není všechno. Tato válka přinesla i vážný rozkol mezi Amerikou a částí Evropy. A Irák bohužel zůstává nejistým místem, kde lidé mají strach a vojáci, kteří je přišli osvobodit, dál umírají.
A tak jedním z hlavních příběhů USA těchto dní jsou osudy dalších 433 amerických hrdinů - tito lidé nezahynuli 11. září 2001, ale v následné válce proti terorismu. Amerika se s tím pokouší vyrovnat.
