Nejvyšší soud reagoval na stížnost Colburnových právníků. Úterní žádost o odložení popravy zamítl. V červnu přitom rozhodl, že poprava mentálně zaostalých zločinců odporuje ústavě, která zakazuje kruté a neobvyklé tresty. Zrušil tak svůj verdikt z roku 1989, kdy popravy duševně nemocných naopak schválil.
V roce 1989 odmítly pouze dva americké státy absolutní tresty pro mentálně retardované zločince. Nyní je odpůrců už osmnáct, ve dvaceti dalších státech se ovšem popravy duševně nemocných stále uskutečňují.
Jamese Colburna odsoudili k nejvyššímu trestu za vraždu pětapadesátileté stopařky, jíž se dopustil v červnu 1994 poblíž texaského města Conroe. Ženu pozval k sobě domů, kde se ji snažil znásilnit. Pak ji ubodal. Sousedovi řekl, aby zavolal policii a klidně počkal na její příjezd.
Colburn trpí paranoidní schizofrenií. Přeludy a halucinace má od svých 14 let. Nejméně dvakrát byl v psychiatrické léčebně a má za sebou řadu trestů. Při procesu musel brát kvůli svému stavu tolik sedativ, že jednání prakticky prospal a v soudní síni hlasitě chrápal, tvrdí jeho právníci.
Podle žaloby je Colburn sice nevyrovnaný, ale dostatečně při smyslech, aby mohl posoudit, co je správné, a co ne. Colburn nebyl jako psychicky nemocný odpovědný za své činy, hájí ho právníci. Proti popravě protestovala mimo jiné mezinárodní organizace Amnesty International i Evropská unie.
Texaský guvernér Rick Perry vetoval v červnu 2001 návrh zákona, který by znemožňoval popravy mentálně zaostalých vězňů. Nový zákon navrhoval zákaz s tím, že o tom, zda je odsouzený mentálně retardovaný, rozhodne soudce lépe než porota.
Od znovuzavedení trestu smrti v roce 1982 popravili v Texasu 285 lidí, což je zdaleka nejvíc ze všech amerických států. Podle statistiky Informačního centra o trestu smrti bylo mentálně retardovaných šest z nich.
