Právě o vadných výškoměrech se hovořilo jako o možné příčině nehod vojenských letadel, armáda to pak ale vyloučila.
O vadné práci výškoměrů se spekulovalo jako o důvodu havárie dvou letadel MiG-21 v říjnu 2000 na Havlíčkobrodsku, vyšetřování nehody však ukázalo, že smrt si oba piloti způsobili vlastní nekázní.
"Své pochyby si ponechávám," prohlásil v dubnu Tvrdík. Vojáci tehdy prezentovali výsledky měření spolehlivosti výškoměrů, které v únoru provedl Úřad pro civilní letectví ve spolupráci s odborem vojenského letectví generálního štábu.
Podle neoficiálních informací z ministerstva obrany dosavadní výsledky posledních měření ukazují, že výškoměry jsou nebezpečné a velmi poruchové, nikdo ale není schopen s jistotou říct, že jsou konstrukčně špatné.
"V některých hodnotách vojenské výškoměry přesahují povolené tolerance civilní normy," uvedl ředitel odboru vojenského letectví generálního štábu Josef Mocsi. Civilní metodika měření spolehlivosti 36 přístrojů se od té vojenské liší, a proto jsou
výsledky rozdílné.
"Pro ten budík jsou armádní výsledky příznivější, civilní zkoušky jsou přísnější," řekl Mocsi. Podle něj je rozpor ve větší přísnosti civilní zkoušky tření. "Ta zkouška ukazuje kvalitu toho přístroje z hlediska mechanického opracování," vysvětlil.
Vojáci proto mají podle něj snahu své normy sjednotit s civilními. "I když při normálním nebojovém letu samozřejmě civilní normy dodržujeme, abychom vzdušný prostor mohli využívat. Ale civilní normy pro nás nejsou přímo závazné," upozornil Mocsi.
Současné předběžné výsledky však ani podle něj nezpochybňují dosavadní závěry, že vojenská letadla kvůli výškoměrům nemohla havarovat. Na základě této úvahy nemohli vojenští piloti loni několik týdnů létat na stíhačkách MiG-21 a cvičných L-39.
Stíhačky musely kvůli výškoměrům v prosinci minulého roku zůstat na čtrnáct dní na zemi. Ministr zastavil výcvik na základě zpráv z ministerstva vnitra, které hovořily až o 75 procentech vadných přístrojů.
O vadné práci výškoměrů se spekulovalo jako o důvodu havárie dvou letadel MiG-21 v říjnu 2000 na Havlíčkobrodsku, vyšetřování nehody však ukázalo, že smrt si oba piloti způsobili vlastní nekázní.
"Své pochyby si ponechávám," prohlásil v dubnu Tvrdík. Vojáci tehdy prezentovali výsledky měření spolehlivosti výškoměrů, které v únoru provedl Úřad pro civilní letectví ve spolupráci s odborem vojenského letectví generálního štábu.
Podle neoficiálních informací z ministerstva obrany dosavadní výsledky posledních měření ukazují, že výškoměry jsou nebezpečné a velmi poruchové, nikdo ale není schopen s jistotou říct, že jsou konstrukčně špatné.
"V některých hodnotách vojenské výškoměry přesahují povolené tolerance civilní normy," uvedl ředitel odboru vojenského letectví generálního štábu Josef Mocsi. Civilní metodika měření spolehlivosti 36 přístrojů se od té vojenské liší, a proto jsou
výsledky rozdílné.
"Pro ten budík jsou armádní výsledky příznivější, civilní zkoušky jsou přísnější," řekl Mocsi. Podle něj je rozpor ve větší přísnosti civilní zkoušky tření. "Ta zkouška ukazuje kvalitu toho přístroje z hlediska mechanického opracování," vysvětlil.
Vojáci proto mají podle něj snahu své normy sjednotit s civilními. "I když při normálním nebojovém letu samozřejmě civilní normy dodržujeme, abychom vzdušný prostor mohli využívat. Ale civilní normy pro nás nejsou přímo závazné," upozornil Mocsi.
Současné předběžné výsledky však ani podle něj nezpochybňují dosavadní závěry, že vojenská letadla kvůli výškoměrům nemohla havarovat. Na základě této úvahy nemohli vojenští piloti loni několik týdnů létat na stíhačkách MiG-21 a cvičných L-39.
Stíhačky musely kvůli výškoměrům v prosinci minulého roku zůstat na čtrnáct dní na zemi. Ministr zastavil výcvik na základě zpráv z ministerstva vnitra, které hovořily až o 75 procentech vadných přístrojů.
