Snell o verzi o útoku na jaderné zařízení hovořil před hamburským soudem. Ten ho předvolal jako svědka v procesu s Munírem Mutasádikem obžalovaným z napomáhání teroristům a podílu na vraždě tří tisíc lidí.
Snell své tvrzení opírá o informace od členů Al-Kajdy, které se podařilo zatknout. Američané je nyní drží na neznámém místě. Výpovědi Ramzího Binalšíba a Chálida Šajcha Muhammada se ale liší v tom, proč z plánu na navedení uneseného letounu na jadernou elektrárnu sešlo.
Binalšíb podle Snella tvrdí, že se tak Atta a jeho komplicové rozhodli kvůli zesílené ochraně vzdušného prostoru v okolí atomových zařízení. Šajch Muhammed zase vypověděl, že zničení atomové elektrárny by pro Al-Kajdu nemělo žádný významný symbolický efekt.
Tuto symboliku pro teroristy měly jiné cíle. Budovy Světového obchodního centra sloužily jako hospodářský symbol, sídlo Pentagonu jako vojenský. Letoun, který měl zaútočit na politický cíl - Bílý dům nebo Kongres, do Washingtonu nakonec nedoletěl.
Snellova výpověď také zdůraznila roli Muhammada Atty v přípravě útoků, uvádí internetová verze německé týdeníku Focus. Atta prý dostal od šéfa Al-Kajdy bin Ládina volnou ruku v taktických otázkách a časovém plánování.
Podle německé spolkové prokuratury byl Atta, který sám navedl letadlo do jedné z věží WTC, hlavou hamburské teroristické buňky. Ta kromě několika dalších sebevražedných pilotů z 11. září zahrnovala i obžalovaného Mutasádika.
Mutasádik byl už jednou hamburským soudem odsouzen na patnáct let. Odvolací instance ale verdikt zrušila a případ vrátila k novému projednání.
