MF DNES to zjistila z důvěryhodných zdrojů blízkých zpravodajským službám.
Podle informací, které tajné služby měly k dispozici, chtěli teroristé vzít jako rukojmí lidi, kteří vyznávají židovskou víru.
Extremisté plánovali, že propuštění rukojmích podmíní splněním určitých podmínek. Co přesně to mělo být, tajné služby nevědí.
Podle jejich předpokladů by šlo patrně o obecné výzvy ke stažení amerických vojsk z Iráku. Nebo o to, aby Spojené státy přestaly podporovat Izrael.
Protože takové požadavky nelze splnit, únos by patrně skončil tragicky. Teroristé podle tajných služeb zamýšleli, že budovu, v níž by rukojmí drželi, vyhodí do povětří. Výbušniny by měli s sebou.
Jak chtěli teroristé plán provést? Všechny dostupné informace míří k tomu, že během židovského náboženského svátku chtěli vniknout do synagogy v Jeruzalémské ulici v centru Prahy a vzít jako rukojmí přítomné věřící.
"To, co uvádíte, beru jako něco, co by se v krajním případě stát mohlo, nikoli jako něco, co se stát mělo," řekl jeden z členů Topolánkovy vlády.
Premiér: Nebudeme nic říkat
Od chvíle, kdy vláda mimořádná bezpečnostní opatření vyhlásila, nechtěl premiér ani ministr vnitra sdělit žádné podrobnosti k teroristické hrozbě. Stejně se k celé věci postavili také nyní.
"Nejsem oprávněn v této věci poskytovat jakékoli informace," sdělil premiér Mirek Topolánek a dodal: "Ve shodě s rozhodnutím vlády pouze trvám na tom, že opatření a míra informovanosti veřejnosti byly a jsou adekvátní informacím a hrozbě."
Ani ostatní členové vlády informace o únosu výslovně nepopřeli, ale odmítli je jakkoli komentovat. "Nezlobte se, nemohu k tomu nic říct," řekl ministr vnitra Ivan Langer a ministr obrany Jiří Šedivý dodal: "Nemám oprávnění se k tomu vyjadřovat."
Když vláda před dvěma týdny rozhodla o zvláštních bezpečnostních opatřeních, oznámil ministr Langer, že "je to vůbec poprvé, co Česká republika čelí v tak konkrétní podobě tak konkrétnímu riziku teroristického činu". A jeho předchůdce ve funkci, František Bublan z ČSSD, s tím souhlasil.
