Kriminalisté spolu s nimi obvinili i jednu právnickou osobu. Na webu policie to uvedl mluvčí centrály Jaroslav Ibehej.
Policie podezřelé zadržela ve středu. Kvůli případu zasahovala po celém Česku. Zadržení čeští občané podle kriminalistů jezdili bojovat na Ukrajinu na straně proruských separatistů nebo takové cesty chystali či organizovali. Server Aktuálně.cz uvedl, že podle zjištění jeho a Respektu je mezi zadrženými předseda spolku Českoslovenští vojáci v záloze za mír Ivan Kratochvíl.
Za teroristický útok hrozí v případě odsouzení až patnáctileté vězení, v přísnější sazbě i dvacetiletý trest. Podle Ibeheje je zatím předčasné se vyjadřovat k tomu, zda bude státní zástupce navrhovat poslat obviněné do vazby. Pořád probíhají úkony trestního řízení, sdělil agentuře ČTK.
Podle informací serveru iROZHLAS.cz se vyšetřování soustředí kolem paramilitárního spolku Českoslovenští vojáci v záloze za mír. Policie zjistila, že jeden z jeho členů v minulosti odjel na Donbas, kde se údajně zapojil do bojů na straně separatistů. Po návratu spolek začal shánět peníze, aby do válčící zóny mohli vycestovat další zájemci. Policisté údajně zasahovali na sídlišti ve Slaném v domě, kde bydlí šéf spolku Kratochvíl.
České soudy v minulosti řešily několik případů spojených s boji na Ukrajině. Český trestní zákoník definuje teroristický útok jako čin spáchaný proti České republice nebo mezinárodní organizaci, zároveň ale uvádí, že české právo poskytuje ochranu proti teroristickým činům i cizím státům.
Konflikt na Ukrajině propukl v roce 2014 po svržení režimu proruského prezidenta Viktora Janukovyče a následné ruské anexi Krymu. Boje mezi povstalci a vládě loajálními vojsky tehdy propukly na začátku dubna a od té doby si vyžádaly přes 14 tisíc obětí. Česká republika samozvané republiky proruských separatistů neuznává a trvá na tom, že jimi ovládaná území, stejně jako Ruskem anektovaný Krym, jsou nedílnou součástí Ukrajiny.
Kratochvílova organizace sdružuje zejména bývalé vojáky. Vznikla počátkem roku 2015, dostala se hned do povědomí veřejnou podporou separatismu na východě Ukrajiny a nijak nepřekvapila ostrým vystupováním proti NATO.
V organizaci je i například Nela Lisková, která se neúspěšně pokoušela založit takzvané zastupitelské centrum mezinárodně neuznané Doněcké lidové republiky v Ostravě. V roce 2017 tamější krajský soud její činnost zakázal.
Ruská armáda zahájila masivní cvičení na Krymu a v Cěrném moři: