Prezident Zeman při projevu ve Sněmovně před hlasováním o důvěře vládě (7....

Prezident Zeman při projevu ve Sněmovně před hlasováním o důvěře vládě (7. srpna 2013) | foto: ČTK

Volby vyhlásím na konec října, prozradil Zeman za odměnu listu KSČM

  • 924
Pokud se Sněmovna rozpustí příští týden v úterý, prezident vyhlásí termín předčasných voleb na pátek 25. října a sobotu 26. října. Miloš Zeman to řekl Haló novinám, které jsou spojovány s komunistickou stranou. Informace má být odměnou za rozumný postoj při hlasování KSČM o Rusnokově vládě.

Schůze Sněmovny o rozpuštění začne v pátek odpoledne, k hlasování by se však poslanci měli dostat až v úterý 20. srpna. Usnesení o rozpuštění poté dostane k podpisu prezident a začne běžet 60denní lhůta, do které se mají konat předčasné volby. 

"V případě, že v úterý 20. srpna Sněmovna přijme usnesení o svém rozpuštění, vyhlásím předčasné volby na 25. a 26. října. Tuto zprávu oficiálně řeknu až tehdy, jestliže se Poslanecká sněmovna rozpustí, ale vzhledem k sympatiím k Haló novinám a vzhledem k rozumnému postoji komunistického klubu při hlasování o Rusnokově vládě, jste první, komu to říkám," řekl prezident Zeman v rozhovoru pro Haló noviny.

Komunističtí poslanci totiž spolu s ČSSD, Věcmi veřejnými a třemi nezařazenými poslanci hlasovali pro vyslovení důvěry úřednickému kabinetu premiéra Rusnoka, který Zeman jmenoval. Vláda však přesto důvěru nedostala, proti hlasovala ODS, TOP 09 a LIDEM (více čtěte zde).

Haló noviny

Deník Haló noviny je stranický list KSČM. Za jeho financováním zřejmě stojí sponzoři strany. V roce 2009 naznačil místopředseda strany Jiří Dolejš, že se přes inzerci listu dají legalizovat peníze od utajeného sponzora (o milionu korun na inzerci za hlasování čtěte zde).

Účast komunistů na vládě vzešlé z předčasných voleb Zeman nevylučuje, ale doporučil jim ještě vyčkat. "Domnívám se, že KSČM by měla projít jakousi čtyřletou mezifází, v níž by tolerovala menšinovou vládu sociální demokracie," odpověděl prezident na otázku deníku, zda by komunisté mohli být ve vládě.

Už v kampani před prezidentskou volbou Zeman říkal, že je pro něj představitelné, že by v prezidentské funkci jmenoval vládu, která by se vzhledem k výsledku voleb přímo či nepřímo opírala o KSČM.

Za největší nebezpečí prezident považuje úsilí některých nejmenovaných členů sociální demokracie, aby po volbách vznikla koalice ČSSD a TOP 09. "Koneckonců, Praha je důkazem toho, že taková koalice se možná připravuje," naznačil Zeman. Představitelé TOP 09 a ČSSD povolební koalici na celostátní úrovni v minulých dnech vyloučili.

K volebním urnám půjdeme o prodlouženém víkendu

"Těžko lze ČSSD víc ponížit"

Na prezidentův rozhovor reagoval předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg takto:

"Jsem panu prezidentovi velice vděčný, že objasnil situaci. Pokud byly do této chvíle jakékoli pochyby o tom, že se náš spor vede o zásadní věci, tak nám nyní prezident Zeman vyjasnil, o co se skutečně jedná. Jak jsme opakovaně upozorňovali, jemu jde vždy především o vlastní moc. Z hlediska zachování své moci je pochopitelné, že si přeje, aby TOP 09 nebyla po volbách žádným partnerem ve vládě - i kdyby sebevíce uspěla, avšak KSČM aby se přímo či nepřímo na příští vládě podílela. Pozoruhodné také je, že vzkazy sociální demokracii prezident posílá přes komunisty. Těžko lze tuto velkou demokratickou stranu více ponížit."

Vše nasvědčuje tomu, že potřebných 120 hlasů pro rozpuštění se ve Sněmovně najde. Nejméně 122 poslanců totiž pro iDNES.cz potvrdilo, že pro rozpuštění zvedne ruku (více čtěte zde). Předčasné volby tak pravděpodobně připadnou na prodloužený víkend, v pondělí 28. října je totiž státní svátek.

Po rychlé shodě ohledně rozpuštění Sněmovny politici začali brzdit a shodli se na tom, že je třeba nejdřív zajistit schválení důležité legislativy v Senátu. Místopředsedové ODS, ČSSD a KSČM plánovali požádat prezidenta, aby s podpisem usnesení o rozpuštění nespěchal (o jaké zákony se nejvíce bojí, čtěte zde).

Miloš Zeman v rozhovoru pro Haló noviny odmítl argumenty předsedkyně Sněmovny Miroslavy Němcové, že rozpustí-li se Sněmovna před tím, než v ní schválené zákony přijme i Senát, tyto zákony spadnou pod stůl. "Zákony spadnou pod stůl, pokud je Senát neschválí. Pokud je Senát schválí, pod stůl nespadnou, ať se Sněmovna rozpustí kdykoli," řekl prezident.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue