Maďarský kabinet o konání referenda rozhodl už v polovině února. „Vláda jen reaguje na veřejné mínění. Jsme přesvědčeni, že zavedení přerozdělovacích kvót na migranty bez souhlasu lidí je zneužitím moci,“ řekl tehdy premiér Viktor Orbán. Na jaře uspořádání plebiscitu potvrdil parlament, od té doby se čekalo na přesný termín.
Maďaři budou nakonec hlasovat v první říjnovou neděli. Otázka zní jasně: „Chcete, aby Evropská unie nařizovala povinné přemisťování osob bez maďarského občanství do Maďarska bez souhlasu maďarského parlamentu?“
Jak přímo v Maďarsku zjistili reportéři Hlasu Ameriky, blížící se referendum už teď provází masivní kampaň ze strany Orbánovy vlády. „Pojďme poslat zprávu do Bruselu, ať procitnou,“ stojí na reklamních panelech podél silnic.
Analytici očekávají jasné odmítnutí kvót a dodávají, že Brusel se teď mnoha Maďarům kvůli migraci jeví jako nepřítel - zhruba na úrovní Vídně v dobách Rakouského císařství nebo Moskvy do rozpadu Sovětského svazu.
Budapešť vrací běžence na Balkán, soud nepotřebuje
Německá agentura DPA v úterý upozornila, že maďarské úřady nelegální migranty ze svého území obratem vracejí do Srbska nebo Chorvatska, aniž by jim umožnila hájit se před soudem. Policie takto s posvěcením maďarského parlamentu „otáčí“ běžence zadržené až 8 kilometrů od hranic.
V balkánských zemích mají čekat na vpuštění do oficiálních tranzitních zón, kde mohou požádat o azyl. Podle zákona, který parlament přijal loni v létě, by přitom nelegální migranti měli stanout před soudem za nelegální překročení hranic - tedy zůstat v Maďarsku, kde mohou rovnou i požádat o ochranu.
Běženci by však neměli vyhráno, ani kdyby jim Maďarsko umožnilo azylovou žádost po nelegálním překročení hranic podat. Statistiky zveřejněné deníkem Die Welt nehovoří v jejich prospěch: Maďarsko loni evidovalo asi 199 tisíc žádostí, statut uprchlíka však přiznalo jen jednomu ze 700. Azyl za celý rok dostalo konkrétně 264 lidí.
