Zvířata v zoologických zahradách zatím snášejí vyšší teploty bez problémů. "Má to vliv jen v pozitivním smyslu. Můžeme zvířata bez obav pouštět ven. Například šelmy, které v zimě více prochládají, mohou trávit větší část dne ve venkovním výběhu, aniž bychom se báli, že onemocní," říká mluvčí liberecké zoo Ivan Langr.
Děčínská zahrada hlásí, že v těchto dnech začali tokat vzácní japonští jeřábi. "Když je sníh a zima, tak ptáci takto samozřejmě nereagují," říká zoolog a zástupce ředitelky zahrady Roman Řehák.
Atypické teploty probudily v Děčíně ze zimního spánku medvědy. "Jsou více vzhůru, než v tuto dobu bývají, dostávají více žrádla, ale nepoznamená je to. Na zvířata to zatím nemá negativní vliv," shrnuje Řehák. Pokud by ale vysoké teploty vytrvaly, je podle něj obtížné odhadnout, zda by medvědům hrozil spánkový deficit.
Neblahé důsledky nemá počasí ani na zvířata v lese. "Pro lesní zvěř je to naprosto optimální počasí. Má přístup k dostatku přirozené potravy a nezažívá období nedostatku jako jindy," řekl již minulý týden Luděk Králíček z Českomoravské myslivecké jednoty. Myslivci tím pádem nemusí zvěř tolik přikrmovat.
Teploty v Česku vystoupaly v tomto týdnu až na 13 stupňů, na mnoha místech překonaly rekordy (více zde). Za nebývale teplou zimu může podle meteorologů Atlantský oceán a Středozemní moře, které se letos ohřály více než v jiných letech (viz předcházející článek).
Ovocné stromy by ohrozil velký teplotní skok
V Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně začaly kvést ve skleníku orchideje a na zahradě sedmikráska. "K jiným změnám ale zatím nedošlo, protože takové teplo, jako je v Čechách, u nás ještě nebylo. Dnes je první den 10 stupňů," říká pracovnice zahrady Marie Tupá.
Teplé počasí příliš nesvědčí ovocným stromům. Hrozí totiž, že začnou předčasně pučet. "Zatím k tomu ale nedošlo, nepozorujeme významné změny. Dnešní teploty už ale trochu nahánějí strach, dnes jsme po obědě měli dvanáct stupňů, což je na 3. ledna opravdu moc," říká sadař Jiří Melka, který v Dětkovicích na Prostějovsku pěstuje jabloně, višně, švestky a hrušně.
Větší hrozbu pro úrodu podle něj představují velké teplotní skoky. "Pokud by se pupeny probudily a poté došlo k prudkému ochlazení, tak by je mráz mohl poškodit. Doufám, že toto počasí je opravdu výjimečné," uvádí Melka s tím, že loni při mrazících v úvodu května přišel zhruba o sedmdesát procent úrody švestek.
"Budeme teplotu podrobně sledovat, ale to je všechno, co pro to můžeme udělat," dodává sadař.
