Klimatické změny trojnásobně navýšily počty tropických dnů, říká klimatolog

Na Moravě budou ve čtvrtek opět vládnout vysoké teploty. Meteorologové hlásí, že může znovu padnout i hranice 37 stupňů. Na západě země bude naopak o několik stupňů chladněji, rtuť teploměru tam vyšplhá na zhruba 23 stupňů. „Momentálně platí, že i v západní Evropě je chladněji než na východě,“ říká v rozhovoru klimatolog Pavel Zahradníček z Intersucha.

ilustrační snímek | foto: Reuters

Česko čekají v příštích dnech velké teplotní rozdíly mezi západem a východem země. Čím si to můžeme vysvětlit?
Je to dáno výskytem frontálního rozhraní nad Českou republikou. To se bude postupně přesouvat na východ, takže se rozdíly mezi západem a východem budou od pátku zmenšovat a zmizí úplně. Není to nic výjimečného.

Rozděluje počasí Vysočina? Podle modelů ji teplá fronta kopíruje.
Takto bych to vůbec nestavěl. Frontální rozhraní se nad Vysočinou udržuje jen v tyto dny, ale na východ se bude postupně posouvat. Vysočina je sice orografickou bariérou, která proudění ze západu částečně ovlivňuje, ale netroufám si z toho dělat žádné obecné závěry.

Výkyvy počasí jsou v posledních týdnech znatelné. Jednou jsou tropy, další týden silné bouřky, které na Moravě vyústily i v tornádo. Mění se u nás nějak klima?
Výkyvy počasí jsou zcela standardní a změny mohou být běžně i dosti velké. Tropické teploty a bouřky jsou obvyklým jevem, který se během letních měsíců objevují. My nemůžeme hodnotit jednotlivé situace, jestli jsou způsobeny klimatickou změnou, ale sledovat dlouhodobé trendy.

Událost dne

Každý den se děje něco významného. Portál iDNES.cz vybírá to nejzajímavější a ptá se přímo aktérů. Každý den nabízí rozhovor z míst, kde události ovlivňují svět kolem nás. V několika otázkách, jasně, stručně, výstižně.

A zde se klimatická změna hodně projevuje. Počet tropických dnů a horkých vln se dlouhodobě zvyšuje. V posledním desetiletí bylo těchto dnů třikrát více než před 60 lety. 

Prodloužily se i délky horkých vln a i teplota v nich je vyšší. Celkově se letní sezona otepluje ze všech sezon nejvíce. Tedy jednotlivé jevy by nastaly i bez klimatické změny, ale jejich intenzita a četnost je vyšší díky nim.

Není to poprvé, co se něco takového děje, například loňský začátek léta pršelo nejvíc za poslední desetiletí. Výkyvy jsou ale četnější. Můžeme je čekat i v následujících letech častěji?
Meziroční variabilita je také běžným jevem a to hlavně v případě srážek. Srážky se dlouhodobě nemění v ročním chodu, ale klesá počet srážek v období duben až červen a naopak v červenci až září nám mírně roste a to včetně dnů s intenzivnějšími srážkami, které jsou nad 10 či 20 milimetrů a více. Do budoucnosti u srážek očekáváme, že taková variabilita bude stále pokračovat, ale může se zvyšovat extremita. 

Podle mezinárodních studií například v posledních 30 letech zasáhlo Evropu nejvíce povodní za posledních 500 let a zároveň nastalo historicky nejhorší období sucha. U teplot vzduchu začíná převládat výrazný trend růstu oproti výkyvům. Poslední desetiletí bylo nejteplejší za dobu měření a také růst teplot byl nejrychlejší.

Jsou podobné teplotní rozdíly i jinde v Evropě, případně mění se to podobně i jinde ve světě?
Teplotní rozdíly se obecně projevují v rámci celého světa. Frontální rozhraní odděluje dvě masy vzduchu a záleží, kde se zrovna vyskytuje, a tu oblast ovlivní. Momentálně platí, že v západní Evropě je chladněji než na východě. Pokud to vztáhnu ke středečnímu dni, tak v Německu a Francii byly teploty přes poledne okolo 18 až 22 stupni Celsia a východně od nás například v Polsku, Slovensku, Maďarsku, Chorvatsku stoupaly až k 34 stupňům.