„Od kamarádky, která pracovala jako zdravotní sestra v nemocnici, jsem dostal roušku a šlo se,“ vzpomíná Zdeněk Rusín na události ze začátku listopadu 1989.
Bylo mu tehdy devatenáct let, měl krátce po vojně a s dalšími mladými lidmi vybavenými transparenty s kresbami plynových masek, s nápisy „Chceme jen čistý vzduch“ a zdravotními rouškami na ústech vyrážel na náměstí Zdeňka Nejedlého, jemuž místní říkali postaru – Benešovo náměstí, jak se opět jmenuje i dnes.
Demonstrace v listopadu 1989 rozpoutal učeň v Teplicích |
Demonstranti si stěžovali na nedýchatelný vzduch, šedou, štiplavou mlhu, která Teplice svírala pokaždé od začátku podzimu a přes půl zimy. V roce 1989 však ještě víc, než jindy. Celodenní průměrné koncentrace oxidu siřičitého přesahovaly 1 000 mikrogramů na metr krychlový, limit byl přitom 150. Obyvatelstvo města dusily každý den, už dva týdny v řadě a nepolevovaly. A lidé už toho měli dost.
Na Benešově náměstí se sešli 11. listopadu, pak další den a další. Mladí demonstranti s sebou strhávali i rodiče a starší obyvatele. Protesty přerostly v tisícové ekologické bouře, proti nimž režim marně nasazoval pohotovostní pluky s bílými helmami a obušky. Lidé se nevzdávali.
„Z náměstí jsme se první den vydali Leninovou ulicí, dnešní Masarykovou na pochod městem, pak přes nádraží a ulicí 28. října zpět na Benešák,“ vypráví Rusín. „Jeden muž tam chtěl vybírat peníze na politické vězně, ale to hlavní organizátoři odmítli – chtěli to bez politiky, šlo jen o ekologii, proto se volalo Chceme zdravý děti! Nebo křičelo směrem k policajtům: Dýcháte to taky!“ vzpomíná.
„Utkvěl mi v paměti jeden muž, strhával trolejbusové dráty a vůbec hecoval ostatní. Dodnes nevím, jestli to byl tak naštvaný demonstrant, nebo policejní provokatér,“ dodává.
„My chceme žít!“
MF DNES získala videozáznamy z Benešova náměstí, které z konspiračního bytu nad dopravním podnikem pořizovali v rámci akce s příznačným názvem Dým důstojníci Státní bezpečnosti. „My chceme žít!“ křičí na záznamu zoufalí lidé v narážce na vzduch plný škodlivin. A když se proti nim sešikují pořádkové oddíly skandují: „Máme holý ruce!“
Ekologické protesty v TeplicíchPolovina října - Začínají nepřetržité inverze. Sever Čech je zahalen hustou mlhou. Koncentrace oxidů síry a množství spadlého popílku z elektráren několikanásobně překračují stanovené limity. Lidé jsou upozorňováni, aby nevětrali a příliš nevycházeli. Inverze trvají až do poloviny listopadu. 8. 11. - Učeň Zbyšek Jindra a jeho kamarád Jindřich Uhlíř vylepují po Teplicích plakáty s výzvou, aby se lidé dostavili v sobotu 11. listopadu na náměstí Zd. Nejedlého a vyjádřili nesouhlas s "nelidským přístupem vůdčích osobností politického aparátu k ochraně životního prostředí a zdraví obyvatelstva" 11. 11. - Na náměstí Zd. Nejedlého se schází zhruba 800 lidí. Demonstrace má spíše živelný průběh. Nejčastěji se skanduje heslo Chceme čistý vzduch. Následuje průvod ulicemi v centru města. Policie zatím nezasahuje. 12. 11. - Druhá demonstrace a průvod ulicemi. Účastní se jí přes tisíc lidí. V ulici Jankovcova dochází k prvnímu střetu demonstrantů s ozbrojenými složkami Veřejné bezpečnosti. Kritická situace nastala i v ulici 28. října, kde se policie chystala rozehnat demonstranty vodním dělem. Večer je sestavena petice s ekologickými požadavky. 13. 11. - Opět plné náměstí. Na petici reaguje vedení národního výboru vyhýbavě. Lidé dávají najevo svou nespokojenost. Policie, která si přivolala posily z Ústí, vytlačuje demonstranty z náměstí. Ti se přemísťují před sídlo okresního vedení KSČ. Tajemník Antonín Váňa vychází před demonstranty a slibuje veřejnou debatu příští týden na zimním stadionu. |
Estébáci natáčejí celý dav i jednotlivé obličeje a záběry komentují. „Támhleten fousatej vypadá jako můj spolužák,“ říká jeden. „No tak to povídej hodně nahlas,“ odpoví druhý pobaveně.
„Že vám není hanba!“ skanduje mezitím dav, když policisté odvádějí z jejich středu vybrané demonstranty do antonu. „Kolik za to máte!?“ křičí dav.
Načež se jeden z estébáků na záznamu neudrží a směrem k zasahujícím pořádkovým silám utrousí: „Ti kluci se musí nejdřív zdravě nasrat, aby pořádně bouchli. Nejdřív dám ránu a pak se ptám po občanským průkazu, jestli jim to nestačí!“
MF DNES získala i záznamy rozhovorů a povelů mezi esenbáky, kteří proti demonstrantům vedli zásah.
„Dvojko, jak to vypadá situace, příjem.“
„Na místě je kolem tisíce občanů. Skandujou, kolik za to máme.“
„Rozumím, rozumím. Zastav, zastav, zastav se a zůstaňte na úrovni.“
„... ale už se mi to tam začíná hromadit … a v (týhle) situaci to asi tam už dlouho neudržím, protože ta křižovatka je už plná lidí, odhaduju takovejch sto padesát, dvě stě. Žádám o povolení použití mírnějších prostředků.“
„... počkej. Mírnějších prostředků nepoužívejte. Používejte jen vytlačování.“
„V jednom případě došlo k napadení zezadu, protože se z chodníku přidali k davu. Ze středu náměstí byl dav vytlačen na křižovatku ulice Školní a 28. říjen.“
„Prosím tě, postupuj za nima. Postupuj za nima a vytlačujte je. Postupuj za nima.“
„Postupujeme za nima, ale zezadu se přidali přihlížející. Musíme čelit i tomuto zákroku.“
„Dvojko, jednička, ať se obrátí. Ať se obrátí a kreje ti záda.“
Lidé se pak přesunuli před sídlo Okresního výboru KSČ.
„Před okresním výborem se dejte do kordonu před okresní výbor jak budou k vám budou přicházet počkejte a když tak to budem vytlačovat zpátky.“
„Okamžitě se přesuňte k OV KSČ. Dav je zde a snaží se dostat dovnitř. Přesuňte sem všechny síly, okamžitě se přesuňte před okresní výbor KSČ, ale urychleně!“
Dav je vytlačen, ale vrátí se.
„Před okresním výborem je horda asi tři sta lidí, nastoupena naše jednotka a hovoří k celýmu davu okresní tajemník.“
„Nesmíte tam dovnitř nikoho pustit pokud by je (tajemník) nepozval.“
„Kde jste, kde jste?!“
„Jsme u (mostu), ale je hrozná mlha, takže to bude chvíli trvat.“
Po chvíli.
„Před OV se začíná rozcházet. Tajemník ukončil řeč. Převážná část teď prochází kolem mě směrem na Alejní a jen malý zbytek se vrací zpátky do města, ale rozchází se to všecko v klidu.“
Vedoucí tajemník OV KSČ Antonín Váňa právě ten den 13. listopadu slíbil demonstrantům veřejnou schůzi na zdejším zimním stadionu, kde měly přednést své ekologické požadavky.
Údolí plné smogu
Podle meteorologa Martina Nováka měly Teplice smůlu v tom, že kolem fungovalo hned několik uhelných elektráren a tepláren, které produkovaly ohromné množství oxidu siřičitého. Navíc značná část obyvatelstva mimo sídliště topila uhlím. Vypouštění škodlivin tudíž bylo masivní.
Navíc kvůli poloze města se zde inverze ležela mnoho dní. „Teplice leží v údolí sevřeném Českým Středohořím a Krušnými horami, takže zatímco jinde se prouděním vzduchu mohly škodliviny odvětrat, v Teplicích se držely dlouho,“ říká Novák.
Jak StB v Teplicích zneužila smrt dítěte k diskreditaci protestujících |
Pokud vzduch proudil od Atlantiku, inverze a smog Teplice neohrožovaly. Jakmile to ale bylo z jižní nebo jihovýchodní strany, nad městem se vytvořil příkrov, který všechno pod ním přidusil.
„V roce 1989 byl rychlý nástup inverzního počasí. Už v říjnu byly zvýšené koncentrace oxidu siřičitého, v listopadu další a lidi už toho měli plné zuby,“ říká Novák, jenž byl v té době studentem a do hydrometeorologického ústavu chodil na brigádu.
„Komunisti se navíc tvářili, že se nic neděje. V Průboji sice vycházely údaje o znečištění za předchozí den, ale bez komentářů a varování. Trolejbusy jezdily po městě s nápisy Inverze, kvůli tomu mě vždycky popadl vztek, protože inverze tady byla půl roku, o smogu ani slovo,“ vzpomíná.
I přes varovné nápisy Inverze lidé museli chodit do práce, děti do škol. I kdyby zůstali doma, moc by si nepomohli, protože nemohli větrat. „Nebylo úniku,“ dodává Novák.
Ekologické demonstrace v Teplicích představovaly pro zločinecký režim velké nebezpečí. Zatímco dosud mohli komunisté tvrdit, že v Praze tu a tam protestují protistátní živly, v Teplicích to bylo jiné. Nemožnost se pořádně nedechnout vehnala do ulic „obyčejné“ lidi.
Komunisté je nemohli přehlížet a tajemník Váňa na 20. listopadu 1989 svolali na teplický zimní stadion veřejné jednání. Původní ryze ekologické požadavky se však mezitím začaly měnit. Tři dny po brutálním rozehnání demonstrace v Praze Tepličtí věděli, že na to už nejsou sami, a tak mezi požadavky zařadili i odvážnější výzvy. Třeba k odstoupení tajemníka Váni.
Ovzduší v Teplicích se od té doby změnilo. Teplotní inverze jsou v lázeňském městě dál časté, ale oxid siřičitý už jeho obyvatele nedusí. „Odsířené elektrárny vypouští ani ne pět procent toho, co v roce 1989. A uhlím už nikdo netopí,“ dodává meteorolog Novák.
