Letošní zima se s průměrnou teplotou 1,5 stupně Celsia řadí k nejteplejším za posledních 80 let. Dlouhodobý průměr je totiž podle Stanislava Racka z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) minus 1,2 stupně. Od prosince do února padlo několik teplotních rekordů, o Vánocích bylo například až 13 stupňů nad nulou.
Jedna z nejteplejších zimMeteorologická zima trvá (na rozdíl od té astronomické) od prvního prosincového do posledního únorového dne. Už teď je podle meteorologů jasné, že ta uplynulá byla historicky jedna z nejteplejších. Podle předběžných výpočtů byla tuto zimu průměrná teplota vzduchu 1,5 °C (v polohách do 600 m n. m.) "Podobnou teplotu za posledních 80 let měly zimy 1974/1975, 1989/1990 a 1997/1998," uvedl meteorolog Stanislav Racko na webu ČHMÚ. "Na prvním místě mezi nejteplejšími zůstane zima 2006/2007, která se vryla do paměti i díky tlakové níži Kyrill, která přinesla vichřici i na naše území," dodal Racko. |
Kvůli teplu, ale především kvůli nedostatku sněhu i deště se majitelé studní a vodohospodáři obávají nedostatku vody. Podle hydrologa Jana Daňhelky bylo naposledy tak málo sněhu a srážek snad v roce 1970.
"Nemluvil bych ale ještě o hrozící katastrofě, nýbrž o nepříznivém jevu. V našich podmínkách nejsme závislí jen na odtávání sněhu na horách jako jediném zdroji pro překlenutí letního sucha. Dva tři deštivé týdny v příštích měsících by nedostatek vykompenzovaly a zásoby podzemních vod doplnily. Když není sníh, musíme zkrátka spoléhat na déšť," popsal hydrolog z ČHMÚ.
Jenže to je právě ono. Experti na počasí žádné povzbudivé informace nepřinášejí. Sněhu se už v nížinách nejspíš nedočkáme. Suché počasí s nadprůměrnými teplotami má vydržet následující čtyři týdny. Podle měsíčního výhledu má být také březen srážkově podprůměrný. Což znamená, že se deficit bude prohlubovat.
Pokud na jaře výrazně nezaprší, zásobárny podzemních vod se do léta dost nenaplní. Může nastat problém zejména u domácích studní a lze čekat potíže se zásobováním pitnou vodou, která může i podražit.
Tohoto scénáře se bojí například v Povodí Labe. "Hladiny toků stagnují, nebo vykazují jen pomalý nástup oproti předešlým letům," popsal Ladislav Merta z Povodí Labe.
Kvůli výraznému poklesu hladiny Nechranické přehrady na Chomutovsku už v Povodí Ohře přistoupili ke snížení odtoku vody. Podle Huga Roldána z Povodí Vltavy jsou sice průtoky v současné době podprůměrné, ale zda nastane kvůli nedostatku sněhu sucho, v tuto chvíli ještě nelze předjímat.
Zemědělci se bojí o úrodu
Úbytek vláhy dělá starosti také zemědělcům. "Naštěstí nedostatek sněhu nedoprovázejí mrazy, které by plodinám uškodily. Sníh funguje jako izolace a při nepokrytém poli obilí vymrzne. Jako se to stalo před dvěma lety, kdy bylo v únoru minus patnáct a žádný sníh," popsal předseda Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlík.
Podle zemědělců však ani současné teplo plodinám nesvědčí, navíc rostou i plevele, které během normální zimy obvykle vymrznou a zbytek se chemicky ošetří. Teplou zimu také přežije více škůdců.
Meteorolog Petr Dvořák je však s to na současné situaci najít i jedno pozitivum: "Když se k jarnímu tání sněhu přidají deště, vznikají povodně. V tomto směru zůstaneme téměř jistě 'za vodou'."
