Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Dlouho klid, pak náhlý otřes. Český výzkum civilizací zajímá americkou armádu

  20:16aktualizováno  20:16
Teorie českých vědců o krizích v civilizacích se dají převést i na řešení bezpečnostních otázek. Tým dvou historiků a dvou armádních důstojníků tvrdí, že lze konflikty předvídat a že globální oteplování je rizikem pro bezpečnost. O jejich studii projevila zájem i americká armáda.

Protesty v Egyptě během výročí Arabského jara. (25. ledna 2015) | foto: Reuters

Americké akademiky i armádní specialisty zaujaly teorie českých expertů na téma teorie přerušovaných rovnováh ve vývoji civilizací. Své poznatky nedávno ve Washingtonu přednášeli historici Miroslav Bárta a Martin Kovář a vysocí armádní důstojníci Karel Řehka a Otakar Foltýn. „Společnost se nevyvíjí krok za krokem, proměňuje se skokově. A Američané už také řeší to, čím se několik let zabýváme: co to znamená pro civilizaci i třeba pro moderní armády,“ říká Miroslav Bárta. Skokově a s přímým vlivem na společnost se vyvíjí také přírodní prostředí. Z hlediska bezpečnosti je rizikové globální oteplování. „V oblastech, kde způsobuje vysychání, to má okamžitý dopad. Velmi pravděpodobně tam vznikne bezpečnostní problém,“ říká Otakar Foltýn.

V čem konkrétně jsou pro Američany vaše teorie významné? Je rozdíl mezi evropským a americkým pohledem na vývoj civilizací?
Miroslav Bárta:
Naše myšlení se trochu liší, klademe například velký důraz na skutečně dlouhé časové řady v dějinách civilizací. Krátkodobé pohledy na společnost v aktuálním stadiu vývoje jsou největší slabinou současných analýz, klíčem k porozumění problémům jsou právě dlouhé časové řady mapující a interpretující specifické procesy od začátku do konce. Američané teorie přerušovaných rovnováh znají, ale myslím, že ne vždy doceňují vize dlouhých časových řad a srovnávání s různými civilizacemi. A je třeba také vidět, že i klima zásadně ovlivňuje vývoj civilizací, přičemž jeho přirozený vývoj změnit nemůžeme. Ve Spojených státech však klimatická změna není jednoznačně uznávaným faktem. Proto si myslím, že bylo důležité ukázat jim i to, že výzkum klimatu a jeho změny skutečně mají relevanci ve vztahu k člověku a společnosti.

V čem teorie přerušovaných rovnováh spočívá?
M. B.:
Její podstatou je, že společnosti se nevyvíjejí evolučně, krok za krokem, ale spíš tak, že dlouhou dobu jsou v klidu, kumulují potenciál ke změnám a pak se skokově proměňují. Typickým příkladem je Francouzská revoluce, tzv. Arabské jaro nebo také listopad 1989. Ještě několik týdnů před 17. listopadem si nikdo neuměl představit, že se něco takového může stát tak mimořádně rychle, a pak se společnost skokovitě v řádu dnů proměnila ve všech aspektech.

Důstojník AČR podplukovník Otakar Foltýn (zleva), historik a egyptolog Miroslav...

Zleva důstojník Otakar Foltýn, historik Miroslav Bárta, český velvyslanec v USA Hynek Kmoníček, historik Martin Kovář a generál Karel Řehka

Otakar Foltýn.: Po přečtení prací vědců sdružených kolem Miroslava Bárty a Martina Kováře o přerušovaných rovnováhách jsme zjistili, že jejich výstupy lze převádět i na řešení bezpečnostních otázek. Tím začala spolupráce, která jako naše mimoslužební aktivita trvá už několik let a jejíž dílčí výsledky jsme s generálem Karlem Řehkou přednášeli v Potomackém institutu. Poprvé v historii se totiž nacházíme v období, kdy lze změny bezpečnostního prostředí řešit i díky stále lépe pochopeným procesům v komplexních společnostech. Dokonce je lze na základě dlouhých časových řad i kvantifikovat.

Jak to myslíte?
O. F.:
Existuje velká množina základních kritérií, vezměme jako příklad třeba poměr výdajů na potraviny. Když se začnou zvedat a daná společnost má ostatní faktory vyvážené nebo je systém vlády stabilizovaný a ostatní věci fungují, tak to ustojí. Pokud tedy chceme změny a bezpečnostní rizika kvantifikovat, potřebujeme mít informace o ekonomické situaci a obecně zdrojích a vědět, jaká hladina je pro daný stát normální. Když se překročí jen jeden faktor, nevyústí to v konflikt. Ale pokud je jich víc, v určitých kombinacích se zvyšuje pravděpodobnost násilných konfliktů. Nebo příklad jiné kvantifikace: pokud počet mladých mužů výrazně překročí počet žen, s velkou pravděpodobností dojde ke zvýšení kriminality nebo ozbrojenému konfliktu. Kombinací společenských věd se statistikou, matematickými výpočty pravděpodobnosti a obecně s přírodními vědami lze chápat, a tedy i předvídat složité jevy.

Kdo byli vaši posluchači na semináři ve Washingtonu a jak jste se vůbec před toto publikum dostali?
M. B.:
Seminář se uskutečnil na půdě Potomackého institutu. Jedním z jeho hlavních cílů je výzkum boje proti terorismu a využívá ho americká vláda včetně ministerstva obrany. V publiku byli vojenští přidělenci, zástupci americké armády a další experti.

Kyjevští šíbři tyjí z války

Přisáli se na miliardové investice do armády

Cvičení ukrajinských tankistů u vsi Gončarivka severovýchodně od Kyjeva...

O. F.: Potomacký institut je jednou z prestižních akademických institucí zabývajících se bezpečností. Naše prezentace se týkala aplikace teorie přerušovaných rovnováh do vojenského prostředí, například v oblasti predikce budoucích konfliktů a nových metod v oblasti zpravodajského vyhodnocování operačního prostředí. Důvodem zájmu Potomackého institutu byl dle mého soudu přístup tamějších bývalých vysokých velitelů, kteří jsou si vědomi, že v zahraničí může vznikat řešení problémů z jiných úhlů pohledu. A že jsme schopni přinášet stejně zajímavé výstupy a přístupy jako think-tanky velkých států.

Na jakých příkladech jste teorii přerušovaných rovnováh vysvětlovali?
M. B.:
Martin Kovář mluvil především o aplikaci teorie na moderní dějiny anglosaského světa a západní Evropy. Já jsem ji předložil na příkladu Velké francouzské revoluce, Arabského jara a střední Evropy v roce 1989 a také na příkladu rychlých proměn přírodního prostředí v historii včetně toho, jaký vliv měly na kolapsy nebo krize civilizací. I přírodní prostředí se vyvíjí skokově. Šlo o to ukázat, jak rychle se stav systému během několika týdnů může zásadně a zcela změnit. Karel Řehka a Otakar Foltýn ukazovali význam přerušovaných rovnováh pro vojenství a armádu. Jak třeba jeden teroristický útok, například 11. září, ze dne na den změnil chápání hlavního úkolu armád. Do té doby nebyl boj proti terorismu až tak zásadní. Po 11. září se stal prioritou nejen americké armády a trvá to dodnes, což je mimochodem ne vždy pozitivní.

Jaký význam má zkoumání civilizací pro vojenskou oblast?
O. F.:
Armády v demokratických zemích sice z principu stojí stranou běžného mírového života, ale neměly by být uzavřeným klubem. Vojenské prostředí je navíc mimořádně konzervativní a známý bonmot, že se vojáci připravují na minulé války, do značné míry platí. Mimo jiné i spoluprací s akademickou obcí se snažíme dokázat, že armáda je součástí společnosti a hraje zásadní roli v resilienci státu vůči budoucím hrozbám.

Armáda islámu

Asadovým mužům u Damašku vzdoruje deset tisíc saláfistů

Bojovník Armády islámu ve východní Ghútě (20. února 2018)

M. B.: Příčina kolapsů civilizací (tedy ztráty jejich složitosti) a spouštěče změn se dají najít ve všech společnostech a má zásadní dopady. Americká armáda se o to podle mě zajímá proto, že se koncept armády mění. Už to nejsou jen tělesa, která primárně bojující bitvy proti jasně definovanému nepříteli. Jakkoliv si musí nadále zachovat tradiční schopnosti, stále více se musí přizpůsobovat méně patrným způsobům konfrontace, kdy řeší její stabilitu, zabraňují informační válce a podobně. O to více musí klást důraz na pozorování a analýzu toho, co se ve společnosti děje a chápat povahu procesů, které nejsou lineární, ale skokové. I náš svět se může čelit výrazně rychlejším změnám, než které jsme připraveni si připustit.

Zdůrazňujete, jak je u různých událostí důležité rozlišovat příčinu a spouštěč. Můžete to vysvětlit třeba na událostech v listopadu 1989?
M. B.:
Cesta k sametové revoluci trvala několik desetiletí. Prohlubovala se krize společnosti, byly zničeny elity a vládnoucí systém postupně ztrácel legitimitu. Nakonec dospěl do fáze, kdy už ani většina „vládnoucí“ třídy neviděla budoucnost a celé se to sesypalo. Systém byl tak nestabilní, že šlo jen o to, který z těch protestů – protože rok 1989 jich byl plný – to bude, která událost spustí řetězovou reakci. Stejně tak arabské jaro. To, že se Muhammad Buazízi (Tunisan, který se 17. prosince 2010 upálil na protest proti špatným životním podmínkám a spustil tím demonstrace proti autoritářskému režimu v zemi – pozn. redakce) upálil, nebyla příčina, ale spouštěč, který celý systém, který byl v hluboké společenské a ekonomické krizi, svrhl.

Jak se přerušovaná rovnováha demonstruje právě na arabském jaru?
O. F.:
Obecně panuje nesprávná představa, že arabské jaro nastalo buď z touhy Arabů po demokracii, nebo jako důsledek západních intervencí. Ve skutečnosti se sešlo několik důležitých faktorů, které ve výsledku nemohly dopadnout příliš jinak, než jak dopadly. Dlouhodobě dochází k ekologickým změnám a zejména kvůli zvyšování teplot k vysoušení pásu od severní Afriky přes Blízký a Střední východ a dál do Asie. V tomto pásu se nacházejí země, zpravidla muslimské, které mají většinou více či méně autoritářský systém vládnutí.

Práci Čechů ocenil i zástupce institutu

Profesor Yonah Alexander z Potomackého institutu na práci českých odborníků ocenil sdílení nových praktických náhledů na teorii přerušovaných rovnováh. 

„Zužitkováním teoretických prostředků přiživovaných mezioborovými pohledy čeští specialisté nabídli příležitosti předvídat v budoucnu zásadní výzvy s kritickými politickými, společenskými, ekonomickými a strategickými důsledky pro zbytek 21. století,“ uvedl pro MF DNES.

„Rozmanité publikum zahrnující akademiky, vládní úředníky, diplomaty a vojenské příslušníky ocenilo výměnu pohledů na věc během semináře,“ doplnil. Institut podle něj počítá s publikací tohoto tématu jak v pravidelném elektronickém deníku o terorismu, tak v tištěné zprávě.

Do toho některé čelí populační explozi a mají málo vlastních zdrojů, například potravin. Rychlý nárůst mladé části populace nedoprovází nárůst pracovních příležitostí, někteří mladí muži se nemohou oženit, protože svatba je drahá, hromadí se sexuální a sociální frustrace. V prostředí, kde je velmi důležitá role muže, nenalézá významná část mladých mužů cesty, které by jim umožnily vážit si sami sebe. Pak stačí, aby přišel nějaký radikál kazatel, který jim nabídne sebeúctu skrze kalašnikov. To všechno jsou příklady předpokladů, že se společnost začne tlakovat.

Lidé si často myslí, že to vyřeší nějaký autoritativní hráč typu Kaddáfího nebo Asada. Problém je v tom, že autoritativní vláda sice může činit rychlá rozhodnutí a rychle konat, protože se nemusí nikoho ptát, ale tento systém má zároveň cykly, kdy se vláda vyčerpá. Jak přesvědčivě formuloval Max Weber, autoritativní režimy jsou zoufale nebezpečné tím, že zpravidla nemají funkční systém předávání moci. I Kaddáfí už svou moc dlouhodobě ztrácel. Jakmile diktátor ztratí moc, období, než ho někdo vystřídá, bývá krvavé. Pokud se tedy ekonomické, ekologické, bezpečnostní a sociální aspekty nakumulují do jednoho vektoru, stačí jen nějaký spouštěč, který se sám o sobě nedá přesně předvídat, a státní moc se začne hroutit. Přesně jako se to stalo v rámci arabského jara.

Musí faktory, z nichž bezpečnostní riziko vyhodnocujete, nastat všechny najednou?
O. F.:
Vždycky to je kombinace faktorů. Když se některé parametry začínají někde zhoršovat, v krátké době dojde buď k intenzivnímu vnitřnímu napětí, nebo dokonce k ozbrojenému konfliktu. Typicky v případě Sýrie krátce před vznikem konfliktu uhynulo kvůli suchu velké množství stád ve východní části země a pastevci a zemědělci se začali masově stahovat do měst v její západní části. To byla pro společnost, která už z různých důvodů většinu výše uvedených problémů měla, poslední kapka.

Jaká je dnes role armád, když současné hrozby nevedou protivníky na bitevní pole?
O. F.:
Neplatí, že staré formy válčení s tanky, letadly nebo kanony jsou pryč a už se nevrátí. Tuto výzbroj většina armády stále má a teoreticky může být využita. Pravděpodobné to ale příliš není. Přinejmenším dokud dobře funguje princip odstrašení a i takzvaný jaderný mír. To znamená, že nikdo neví, zda by potenciální konvenční konflikt velkými mocnostmi nepřerostl v jadernu válku, a právě tohle drží velké jaderné hráče na uzdě. Čelit ale budeme i úplně novým jevům. Změny v důsledku průmyslu 4.0, technologických revolucí, stále složitější výpočetní techniky, které mohou brzy dosáhnout složitosti lidského mozku nebo ho ještě přesáhnout, společnost extrémně mění. Dokonce stačí i méně sofistikovaný systém, jako jsou třeba sociální sítě, aby například zcela rozvrátily tradiční fungování politiky. To vše dohromady dává prostředí, kdy se úplně mění způsob toho, jak může armáda působit.

Tohle přece Američané musí vědět. V čem jsou tedy pro ně vaše teorie nové?
O. F.:
Jednotlivé jevy a parametry samozřejmě nebyly pro americkou akademickou sféru úderem z čistého nebe. Znají je a pečlivě sledují. Přínosem z naší strany je ale důsledně multidisciplinární přístup, který se projevil například právě přibráním i nás, vojenských specialistů. Ne že by to byl nový koncept, ale složení týmu neakcentuje žádnou odbornost a umožňuje tak složité jevy zkoumat skutečně komplexně. Cenná je dle mého soudu především syntéza složitých jevů spojená právě na základě teorie přerušovaných rovnováh, která vysvětluje i jejich výsledky.

Hybridní válka?

Buďme s tím označením opatrní, radí experti

Ruský voják střeží leteckou základnu Belbek na Krymu (4. března 2014)

Jsme ve válce?
O. F.:
Jsme v tom, čemu velmi zjednodušeně říkáme informační válka. Detailně to popsal právě generál Řehka v knize Informační válka. Všechny velké státy už pochopily, že prosazovat své zájmy bez možnosti působit informačně by bylo naivní a drahé. Informační „válku“ vede nejen Rusko, ale dokonce v méně sofistikované formě i takzvaný Islámský stát.

Příklad?
O. F.:
Proč Islámský stát provedl teroristické útoky v Evropě? Jak mu to pomohlo, když každý útok vedl k tomu, že se zesílilo bombardování jeho základen a na každou evropskou oběť terorismu připadly desítky zabitých příslušníků IS? Na první pohled to přece z pohledu IS bylo kontraproduktivní. Ve skutečnosti jim to jednak umožnilo zvyšovat rekrutaci, to znamená předstírat před frustrovanými muslimy, že zvládají čelit Západu, ale taky doufali v radikalizaci Evropanů, kteří by dle představ IS měli útočit na vlastní umírněné muslimy, čímž by se zvýšil příliv těch frustrovaných k IS. Teprve pak by začal být IS skutečně nebezpečným i přímo v Evropě.

Zatím to tak podle vás není?
O. F.:
Naštěstí se jim to v té druhé části nepovedlo, jsou schopni jen jednotlivých teroristických útoků, ale díky stále lepší práci tajných služeb evropské státy velké části útoků zabrání, ještě než nastanou. Minimálně v nalákání tisíců příznivců ale úspěšní byli, i když ani ty tisíce islamistů jim na udržení území v Sýrii nestačily. Ale jiné podstatné pravidlo v rámci informačního „válčení“ je: Není důležité, jak to je, ale jak to působí. A v tomto případě se IS povedlo v mnoha Evropanech vyvolat dojem, že za něj odchází bojovat nebo s nimi přinejmenším sympatizuje velká část evropských muslimů. Statisticky to ve skutečnosti bylo zanedbatelné číslo, ale pro IS bylo rozhodující, že to mohl použít jako symbol a pořádně to nafouknout. Což samozřejmě udělal. Většina obyvatel Západu ví, že stále existuje IS, i když vojensky byl poražen. IS proto pokračuje v teroristických útocích a informačních operacích, které mají výrazně větší sledovanost, než vojenská porážka IS. I to je část komplexních jevů, které tvoří skládanku teorie přerušovaných rovnováh.

Jaké byly reakce Američanů na vaše přednášky. Plánují s vámi další spolupráci?
M. B.:
Závěrečné slovo měl generál Al Grey, bývalý velitel americké námořní pěchoty, který mluvil o tom, že je potřeba mít větší rozhled a zkoumat armádu v souvislostech, protože žádná dnes není izolovanou entitou. Upozornil na to, že naše pojetí se zcela vymyká i americkému analytickému prostředí. To v tu chvíli byla nejsilnější reakce. A pak samozřejmě to, že různí vojenští přidělenci po nás chtěli naše prezentace. Potomacký institut bude v květnu vydávat naše příspěvky, a má zájem o další semináře. Pro nás je to výzva a je to i zadostiučinění historickým oborům i archeologii a jejich strategickému významu v tomto století, protože jako jedny z mála dokáží zmapovat, analyzovat a interpretovat dlouhé časové řady vývoje komplexních společností.



Hlavní zprávy

Nejčtenější

Policisté na letišti zadrželi cizince, podezírají je z napadení číšníka

Policisté zadrželi skupinu cizinců, podezřelých z napadení číšníka. (23. dubna...

Policisté na pražském letišti Václava Havla zadrželi skupinu sedmi cizinců, kteří jsou podezřelí z toho, že v sobotu...

Smrt přijela výtahem. Vrah zaskočil policisty, jednoho zastřelil

Petr Chromek zavraždil 23. dubna 1998 v Táboritské ulici v Praze policistu a...

Na ten den před dvaceti lety Martina Linhartová nikdy nezapomene. 23. dubna 1998 zavraždil Petr Chromek v Táboritské...



České děti zůstaly v Londýně na ulici. Hostitelské rodiny pro ně nepřijely

(Ilustrační snímek)

Pětidenní zájezd žáků 6. a 7. třídy Základní školy Horoměřice do Londýna nezačal zrovna dobře. Po celodenním chození po...

Mladí Turci houfně opouštějí islám a stávají se deisty. Politici zuří

Ilustrační foto.

Mezi mladými Turky přibývá odpadlíků od islámu. Podle zprávy, která pobouřila tureckou veřejnost, se čím dál víc...

Obyčejná fabie vyřadila čtveřici obrněných pandurů na tři roky

V Táboře se srazilo pět pandurů a auto.

Skupina obrněných vozidel pandur české armády a jeden civilní automobil se v listopadu 2016 srazily nedaleko Tábora....

Další z rubriky

VIDEO: „Režnou“ vilu na Petřinách už demolují těžké stroje

Funkcionalistická vila na Petřinách, kterou má nahradit nová stavba se třinácti...

Vleklý spor mezi majitelem vily Na Petřinách a sousedy z přilehlého okolí domu uzavírá demolice této stavby. Magistrát...

Soud důchodce Paroubka o výživné a zátah na lidi kolem ČKD Praha DIZ

Manželé Paroubkovi u Obvodního soudu pro Prahu 5

Podívejte se na Zprávy iDNES.tv, dnes vám prozradíme, kolik chce Petra Paroubková po manželovi jako měsíční výživné,...

Prohoďte druhý a třetí pokus jmenování premiéra, dostali radu politici

Organizátor studentské výzvy „Vyjdi ven“, student DAMU, Luboš Louženský a...

Inspirujte se v Polsku či v Německu, radili v úterý senátorům ústavní odborníci, jak čelit takovým věcem, jako když...

Najdete na iDNES.cz